16. Autentické učení, problémové metody
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
16. Autentické učení, jeho podstata a principy. Problémová metoda a problémové vyučování. Projektová výuka. Pedagogický pragmatismus a jeho představitelé.
Diskutujte výhody a nevýhody vybrané reformní školy či inovativního směru.
Autentické učení, jeho podstata a principy
Autentické učení = skutečné, “opravdové” učení; neučíme se “jakože něco děláme” (akademicky), ale doopravdy, v situacích reálného života, a jeho výsledky je možné smysluplně v reálném životě využít.
Děti při něm získávají příležitost použít informace získané ve škole k řešení problému, prozkoumání otázky nebo vytvoření něčeho hodnotného pro sebe nebo ostatní.
Newmann (1991) zdůrazňuje 3 hlavní rysy autentického učení:
jeho cílem (výsledkem) je spíše produkce (tvorba) – nikoli reprodukce znalostí. Žáci nevystačí pouze s pamětním zvládnutím informací, ale musí s nimi udělat něco navíc: vyřešit problém, prozkoumat otázku, vytvořit novou věc, navrhnout postup apod.
základem autentického učení je “oborové zkoumání” – “badatelská činnost” v různých oblastech života, jak ji provádějí odborníci; k tomu potřebují nejen důkladné znalosti oboru, ale vědomosti o tom, jak se takový výzkum provádí (položit si výzkumnou otázku, zvolit metodu, naplánovat postup, provádět měření, zaznamenávat výsledky, adekvátně je interpretovat a vyvodit závěry, navrhnout využití v praxi). Dokonalost a preciznost takového bádání závisí samozřejmě na věku a úrovni žáků.
jeho výsledkem jsou produkty, které mají pro učícího se žáka estetickou, praktickou nebo osobní hodnotu. Autentickým produktem může být i vlastní zpracování nějakého tématu a jeho prezentace v podobě plakátu, posteru, nástěnky nebo výstavy (jsou reprodukovány myšlenky někoho jiného), ale mohou obsahovat i originální pojetí, výklady a otázky, které si žák klade.
Autentické učení je projevem principu demokratizace. Pro autentické učení je zcela zásadní suportivní (vstřícné, podpůrné) klima. Jeho hlavními rysy jsou respekt k žákům, jejich názorům, hodnotám a postojům, vstřícnost k diskusím, otevřenému řešení problémů.
Problémové vyučování, problémová metoda:
Problémová metoda spočívá v tom, že nejsou žákům předkládány hotové poznatky, ale že jsou vedení k odvozování nových poznatků na základě vlastního úsilí- zejména aktivní myšlenkové činnosti a na základě dosavadních zkušeností z řešené oblasti. Tento postup můžeme s úspěchem využít ve výuce pracovních činností na druhém stupni ZŠ. Problémovým vyučováním se zabývá především alternativní školství. Problémové vyučování je možné využít ve všech předmětech, nejvíce se však hodí do předmětů, které vychází z přírodních věd (fyzika, chemie, biologie, matematika).