VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE
Dětství, dospělost, stáří
(Marie Vágnerová)
Obecná část
Období dětství
Dospělost
Stáří
Předmět a metody vývojové psychologie
Vymezení předmětu vývojové psychologie
Vývojová psychologie usiluje o poznání souvislostí a pravidel vývojových proměn v jednotlivých oblastech lidské psychiky a porozumění jejich mechanismům. Duševní vývoj lze charakterizovat jako proces vzniku a zákonitých změn psychických procesů a vlastností v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti.
tři hlavní oblasti psychického vývoje:
1. Biosociální vývoj – tělesný vývoj a veškeré proměny s ním spojené; faktory, které jej ovlivňují, společnost (viz ideál štíhlosti, v baroku naopak)
2. Kognitivní vývoj - proměna způsobu uvažování v průběhu života
3. Psychosociální vývoj – proměny způsobu prožívání, osobnostních charakteristik a mezilidských vztahů, resp. sociální pozice; faktory sociokulturní – rodina a spol.
(je nutné vzít v potaz, že člověk je směsice všeho zmíněného)
Činitelé psychického vývoje
1.2.1 Dědičnost jako činitel psychického vývoje
- Genetický program: obsahuje informace, potřebné pro vznik lidského jedince, který má všechny typické vlastnosti a znaky svého biologického druhu; vytvořil se v průběhu evoluce a rozvíjí se i dále; výsledek interakce genetických dispozic a vlivů prostředí; s evolucí souvisí selekce, což umožňuje měnit genom celé společnosti
gen – základní jednotka genetické informace, lokalizace-na chromozomech v určité poloze, to umožňuje vytvořit tzv.genetickou mapu jednotlivých vloh
DNA – deoxyribonukleová kyselina, která svou specifickou strukturou vytváří genetický kód, podoba svinutého vlákna, uloženo v jádru buňky // v průběhu života dochází k postupné aktivizaci jednotlivých složek dědičného programu – ovlivňují se i psychické funkce (třeba pokroky v kognitivním vývoji mohou mít příčinu v aktivizaci některých genů)
každý člověk má 46 chromozomů – 23 párů; jedna sada pochází od tatínka, druhá od maminky; ve 22 párech mají oba chromozomy stejný tvar a velikost = autonomy; tu jedinou dvojici tvoří pohlavní chromozomy = heterozomy (různá velikost, tvar, genetický obsah), jejich funkcí je určení pohlaví; ženské pohlaví – shodné pohl. chromozomy X; muži – dvojice X a Y; pohlaví plodu určuje spermie, která nese chromozom X nebo Y
- člověk získává svou genetickou výbavu početím
- genotyp: celková genetická výbava, tj.soubor všech genů (genotyp se u člověka zpravidla nemění, a když, tak jen negativně);
- obecně platí:
a) všechny dědičné dispozice se nemusí uplatnit ve stejné míře
b) na vlastnosti organismu se mlže podílet o větší počet genů, mezi nimiž jsou různé vztahy
c) způsob uplatnění genetické informace závisí i na vnějším prostředí