Voda jako slovníkové heslo
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Voda jako slovníkové heslo
Voda je bezbarvá, průhledná kapalina vyskytující se na Zemi v pramenech, řekách, rybnících, mořích a padající na ni v podobě deště nebo sněhu. Voda může být pitná, říční, mořská, dešťová, minerální, destilovaná, chlorovaná, kontaminovaná, tvrdá, měkká, tekoucí, odpadní…
Jedná se o neutrální podstatné jméno rodu ženského. Skloňuje se podle vzoru žena, 2. pád: vody. Toto slovo, které je základem pro mnohá pojmenování odvozená nebo složená, jako je vodstvo, vodní, vodný, vodový, vodnatý, vodnatět, vodárna, vodárenský, vodák, vodačka, vodácký, vodník, Vodnář, vodnice, povodí, rozvodí, povodeň, povodňový, odvodnit, rozvodnit (se), zavodnit, je všeslovanské.
Ve staroslovanštině se používalo вода, které se dodnes zachovalo v ruštině, srbštině, ukrajinštině, bulharštině a makedonštině. V běloruštině nacházíme velmi podobnou variantu Вада. Voda se ujalo ve slovenštině, češtině, chorvatštině, slovinštině a bosenštině. V Polsku se říká woda.
K heslu voda uvádí Slovník českých synonym tyto výrazy s podobným významem: tekutina, povodeň, tok a nádrž. Nalezneme zde také expresivní pojmy: kořalka, pálenka. Slovo voda se hojně využívá v souslovích: mrtvá voda (v pohádkách sceluje rozsekané tělo), živá voda (její použití následuje po mrtvé vodě, působí oživujícím způsobem), tichá voda (zdánlivě mírný, pokojný, nenápadný člověk, který se leckdy, překvapivě projeví nečekaným způsobem) v pořekadle „Tichá voda břehy mele.“, velká voda (povodeň, záplava), stojatá voda, ohnivá voda (lihovina), z jedné/první vody (provedeno rychle, bez dostatečného promýšlení a přípravy).
Zdroje: Slovník spisovné češtiny. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vyd. 4. Praha: Academia, 2005, s. 496. ISBN 80-200-1347-4.
Slovník české frazeologie a idiomatiky. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Voznice: Leda, 2016, 397- 398. ISBN 978-80-7335-440-4.
Etymologický slovník. Etymologický slovník jazyka českého. 5. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, s. 718. ISBN 978-80-7422-048-7.
Slovník českých synonym. Slovník českých synonym. 3. dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000, s. 368. ISBN 80-7106-450-5.