Otázka č. 20 - Základní pojmy - Etika a základní etické otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
20) Základní pojmy -Etika a základní etické otázky
Etika
= z řec. éthos = zvyk, obyčej, charakter
vznikla v antickém Řecku (nejprve součást filosofie)
filosofická disciplína, jejíž předmětem je morálka a hodnotící soudy o ní
stanovuje „co má být“, co je žádoucí z hlediska dobra, spravedlnosti,…
snaží se také tyto pojmy blíže určit a zdůvodnit
praktická filosofie – zaměřena na lidské jednání
předmět etiky:
mravní jevy, jejich vznik a vývoj v minulosti, současný stav a další vývojové tendence
řeší mravní dobro a zlo, hledá podstatu mravních norem a snaží se svým výzkumem odpovídat na základní problémy morálky
dobro
subjektivní dobro - to, co těší; objektivní dobro – to, co prospívá;
mravní dobro – to, co slouží ke cti
- souhrnný pojem pro všechno prospěšné a hodnotné
- nejvyšší mravní ideál
zlo -to, co škodí, ruší kazí
směry etiky:
v současnosti se etika štěpí do řady směrů, které jsou spojeny s jednotlivými filosofickým systém i okruhy problémů, jimiž se zabývají:
metaetika/analytická etika
vzniká uvnitř analytické filosofie
zabývá se logickým zkoumáním jazyka, morálky s cílem objasnit sémantický význam základních mravních pojmů, a také logickou správností etických soudů
teleologické koncepce – hledají absolutní, konečné cíle lidského života
deontologické teorie – vycházejí z toho, že mravní závaznost je dána
utilitarismus – posuzuje mravní hodnotu činu podle míry užitku
eudaimonistická etika – nejvyšší mravní hodnotou je štěstí
pragmatická etika – o morálnosti jednání rozhodují výsledky (dobré/špatné)
emotivismus – cílem mravních soudů je vyslovit či vyvolat emoci
intuicionismus – pochopení mravních soudů je možné díky intuici
deskriptivismus – je třeba správně používat řeč → popis
preskriptivismus – mravní soudy jsou příkazy zvláštního druhu
existencialistická etika
existence je podstatou člověka
člověk není předem dán, ale tvoří sám sebe ve své svobodě, v aktech svých voleb
za své jednání je absolutně zodpovědný
zdůrazňuje konečnost a nahodilost lidské existence (→ osamělost)
postmoderní etika
skutečnost světa je mnohost představ o dobru, mnohost životních forem a kultur, které jsou všechny stejně oprávněné – dobré a pravdivé
Morálka
- soubor představ sdílených v určité společnosti a době o tom, jaké chování a smýšlení jednotlivého člověka i lidských skupin je dobré, tj. jaké má být
mrav
obvyklé vzorce chování ve vzájemných vztazích členů společnosti/skupiny
- funkce morálky:
regulativní
- forma morálních principů, norem a požadavků, ovlivňuje chování a jednání člověka
výchovná
- člověk utváří vlastní osobnost a tím působí i na druhé
poznávací
- člověk poznává podstatu a principy morálky a tím poznává smyl a cíl společnosti