Hugo Chrám Matky Boží v Paříži
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Autor: VICTOR HUGO
Název díla: CHRÁM MATKY BOŽÍ V PAŘÍŽI
Autor:
Victor-Marie Hugo (26. února 1802, Besançon – 22. května 1885, Paříž)
- nejvýznamnější osobnost francouzského romantismu
- básník, dramatik, prozaik, historik, politik
- byl nejmladším ze tří synů generála napoleonské armády -> sympatie k revoluci, odpor k diktatuře a Napoleonovi
- rodina se často stěhovala (např. žili půl roku v Itálii, poté ve Španělsku)
- liberál, přívrženec republikánského zřízení
- s bratry založil časopis, psal pro něj reportáže, recenze i básně
- zasnoubil se proti vůli své matky, oženil se až po její smrti
- měl 5 dětí, první zemřelo krátce po narození, nejstarší dcera se utopila krátce po svatbě
- smutek ze ztráty dcery je odrazil v několika dílech
- manželka si našla milence, on milenku – herečku, se kterou žil až do smrti (jejich milostná korespondence vyšla knižně)
- svoji první novelu vydal v r. 1823
- 1845 vstoupil do politiky – snaha zlepšit situaci lidových vrstev, zvýšit vzdělání
- byl zvolen členem akademie, získal titul hraběte
- r. 1851 uprchl z Francie, žil krátce v Bruselu, poté v Anglii na ostrově Guernesey
- do exilu ho doprovázela nejmladší dcera (trpěla duševní poruchou) a milenka
- do Francie se vrátil po pádu Napoleona r. 1870
- den v jeho pohřbu byl vyhlášen státní smutek
- Hugo je pochován v pařížském Pantheonu
● zařazení autora do uměleckého směru
Romantismus
- umělecký směr, který se odráží v uměleckých odvětvích, ale také životní pocit
- název odvozen od slova román
- vznik v Anglii na počátku 19. století, odtud do celé Evropy
- je ovlivněn revolučními převraty v době národněosvobozeneckých válek
- inspirací je gotika pro svou tajuplnost
- znaky romantismu: důraz na city, zájem o historii, únik z reality, autor se ztotožňuje s hrdinou, tragické konce hrdinů, zájem o přírodu, hrdina zobrazován v krajních situacích, inspirace ústní lidovou slovesností, svoboda umělecké tvorby, jazyk citově zabarvený
- hojné použití básnických jazykových prostředků
- typický romantický hrdina: většinou myšlenkově totožný s autorem = má autobiografické rysy, většinou výjimečná osobnost, nikdo mu nerozumí, je osamělý; touží po lásce, ale často miluje nešťastně, jeho život končí tragicky, jeho původ je nejasný
- typické romantické prostředí: výjimečné – hrad, samota, hřbitov, katedrála, sklepení, temné jezero, hluboký les
- hlavní žánry: román, povídka, balada
● určení století, v němž autor tvořil
- autor tvořil v 19. století
● určení dalších autorů stejného um. směru
Francie:
Stendhal (1783-1842)
- nejoblíbenější jsou 3 romány, slávu získaly až po Stendhalově smrti
- Červený a černý – symbolický název, více vysvětlení, Kartouza parmská, Lucien Leuwen
Anglie:
George Gordon Byron (1788–1824)