Dekameron (Boccacio)

1. Autor

   1. Život

Giovanni Boccaccio se narodil roku 1313 v Toskánsku a zemřel v roce 1375 v Certaldu, byl to italský renesanční spisovatel, psal romány, novely a lyrické básně. Boccaccio se narodil jako nemanželské dítě do rodiny bankovního zástupce. Svoji matku nikdy nepoznal, ale otec mu zajišťoval kvalitní vzdělání i výchovu, Boccaccio studoval na neapolské univerzitě práva a dostal se na neapolský královský dvůr, což bylo v té době centrum rané renesance a humanismu a Boccaccio se tam setkal s řadou učenců. Byl u dvora oblíbený, protože dokázal zajímavě a vtipně vyprávět příběhy ze svého života. V této době se údajně také zamiloval do hraběnky Marie Aquinské (nešťastně), které se pravděpodobně pod jiným jménem (Fiammetta) v jeho díle.

1. Dílo

Boccaccio tvořil v době renesance, je dokonce považován za jednoho z jejích zakladatelů. Renesance se snaží oživit antickou kulturu, navázat na ni a čerpat z ní. Kladla důraz na člověka jako jednice, jeho schopnosti a osobu.

Jak jsem již zmínila, Boccaccio psal novely, romány a lyrické básně, inspiroval se především milostnými vztahy, v jeho dílech se často objevují erotické prvky.

Konkrétní Boccacciova díla jsou: Dekameron, Fiesolské nymfy, Milostná vidina, Elegie o paní Fiamettě, Život Dantův (Boccaccio byl prvním Dantovým životopiscem a také prvním, kdo vyložil jeho dílo – Božskou komedii) nebo O příbězích slavných mužů.

Díla byla psána italsky, nebo latinsky.

1. Současníci

Boccacciovými současníky v italské literatuře byli: Dante Alighieri, Francesco Petrarca nebo Niccolo Machiavelli. Z literatury světové to byli: Francios Villon, Francios Rabelais, Thomas More, Francis Bacon, Cristopher Marlowe, William Shakespeare, Miguel de Cervantes a z Českých autorů: Jan Blahoslav a Bohuslav Hasištejnský.

1. Kontext doby

Boccaccio začal dílo psát v roce 1348, v době kdy ve Florencii propukla morová epidemie a jediný lék na mor v té době bylo odejít z postižené oblasti, což přesně Boccaccio udělal a to až do roku 1353, kdy dílo dokončil (to už mor vymizel). V té době také věřili, že radost a veselí je jakýmsi lékem na mor a právě z tohoto důvodu vznikl Dekameron jako dílo veselé a radostné.

1. Rozbor Dekameronu obecně

   1. Charakteristika díla

      1. Literární žánr a druh

Dekameron je soubor sta novel, kratších, nebo středně dlouhých zábavných příběhů druhem je tady lyrika. Dílo je prozaické, ale občas se tam objevuje i poezie.

1. Kompozice

V díle je využíváno rámcového kompozičního systému – deset lidí si vypráví příběhy za doby moru a každý příběh nás poté posune do jiné, další dějové linie.

Před každým z příběhů je na začátku krátké shrnutí onoho děje.

1. Autorský a vyprávěcí postoj

Ze začátku je dílo psáno rétorickou ich-formou, ale postupně, když se v díle objevují hlavní postavy, tak autor „nechá vyprávění na nich“ a dílo přechází do rétorické er-formy, ve které setrvává až do části „Autorův závěr“.