KYTICE - ERBEN

Kytice z pověstí národních

KAREL JAROMÍR ERBEN (1811 – 1870)
- básník, historik, sběratel lidové slovesnosti (písně, pověsti, pohádky, říkadla)
- vydavatel staročeských literárních památek, překladatel, novinář
- navázal na Čelakovského, mnoho jeho záměrů a cílů překonal
- studoval práva a filozofii, seznámil se s Palackým, s nímž pak spolupracoval
- byl známý tím, že hrdinové jeho literárních prací se nebouří proti trestu a nestojí proti společnosti.
- redaktor Pražských novin
- v roce 1848 se stal členem Národního výboru a podílel se na přípravách Slovanského sjezdu
- Erbenovy pohádky jsou zbaveny skoro vesměs místní a časové určenosti
- spolutvůrce Riegrova naučného slovníku
- představitel české romanticky orientované literatury, která vycházela z folklóru a národních tradic

LITERÁRNĚ – HISTORICKÝ KONTEXT
třetí etapa národního obrození (1830 – 1848)
- ustálení normy spisovné češtiny
- vznik a rozvoj revolučních sil
- probuzení zájmu vzdělanců o národní dějiny i česky psanou literaturu
- obrozenecké hnutí se stalo celonárodní záležitostí
- pozvolna mizel učenecký ráz české literatury a přední místo zaujala krásná literatura
- spisovatelé usilovali o vytvoření literatury, která by plně odpovídala soudobým zájmům a potřebám gnároda
- doba romantismu a biedermeieru (protichůdné směry)
- polemická srážka mezi Tylem a Havlíčkem o podobu účinného vlastenectví
- 1848 vyvrcholily obrozenecké snahy, ucelený program v čele s Palackým – austroslavismus
- Tyl, Mácha

- první etapa – 70. léta 18. století – počátek 19. století
– obranná fáze
– vytváření základů obrozenecké literatury (jazykové obrany)
– Dobrovský, Thám, Kramerius

- druhá etapa – počátek 19. Století – 1830
– národní hnutí přešlo do ofenzivy
– preromantismus, cíl vytvořit základy české vědy a umělecky náročné literatury
– rukopis královédvorský a zelenohorský
– Jungmann, Palacký, Klicpera, Kolár

- čtvrtá etapa – 50. léta 19. století
– dočasné potlačení národních snah (Bachův absolutismus)
– zrušení poddanství a roboty
– Borovský, Němcová

- České pohádky – založené na boji dobra a zla, víře ve spravedlnost, na otázkách viny a trestu
– snažil se v nich vybudovat stabilní systém

Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)
- Máj – lyricko-epická básnická skladba
- Cikáni – román o rozporu snu a skutečnosti

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
- literární žánr – balada (klasická)
- literární druh -
- literární forma – poezie
- literární směr – romantismus

romantismus
- hrdina je vně velmi ošklivý, ale vnitřně krásný
- hrdinovi nikdo nerozumí, touží po lásce, ale miluje nešťastně
- život většinou končí tragicky
- prostředí je výjimečné, tajemné až hrůzné (temné lesy, jezera, sklepení, hrady)

JAZYK
- spisovný jazyk
- má blízko k lidové slovesnosti, převažuje forma lidové balady
- stručný, ale názorný popis osob i krajiny
- dramatičnost, dialogy
- básně jsou psány gnomickým veršem, pro který je typická krátkost a hutnost
- často chybí spojka a slovesa, která jsou nahrazována citoslovci
- častý výskyt číslice tři (třikrát zaťukal)
- vyprávěcí a občas popisný slohový postup

KOMPOZICE
- 13 lyricko-epických básní
- chronologická
- balady jsou postaveny tak, aby byly zrcadlově shodné určitými vlastnostmi
- úvodní Kytice dává naději a víru v lepší budoucnost vlastencům, podobně jako poslední Věštkyně
- děj je ve zkratce a má spád
- er forma

- rok vydání – 1853 (12 básní), 1861 (rozšířeno o baladu Lilie)
- prostředí díla – venkov, časově nejsou balady zařazeny
- tematika – vztahy mezi lidmi, mezilidské rozdíly
- motiv – vina a trest (odpuštění), křesťanství (modlitba, pokání, odpuštění), pohanství (vodník)
- inspirace autora – ohlasová poezie, báje z doby matriarchátu

- jméno díla – soubor balad, přestavující jednu květinu
- adaptace – zdramatizování v divadle Semafor, filmová podoba (Brabec)

MYŠLENKY DÍLA
- lidské neštěstí, které způsobí společnost, ale člověk sám tím, že poruší zákony
- kruté potrestaní člověka za své činy
- nejzákladnější vztah je matka a dítě
- dramatický konflikt vytváří vzájemné vztahy, které jsou porušovány
- kritika společnosti poukazuje na život, hodnotu lásky a přátelství, rozdíly mezi lidmi dnes a dříve
- nad vším vládne osud, který neleze změnit

KRITIKA
- dílo bylo ve své době dychtivě očekáváno
- význam sbírky nebyl z dnešního pohledu plně doceněn, velký ohlas u generace májovců
- ovlivnila Bezruče a Wolkera
- dílo přispělo k obrození jazyka a donutila lid nadchnout se pro českou literaturu
LYRICKÉ SUBJEKTY
- mění se v každé básni
- příznačné pro Erbena je, že hlavní roli hrají ženy, převážně matky, které mohou jak pomáhat, tak i Cubližovat svou mateřskou láskou
- postavy se liší od většiny hrdinů z této doby
- na rozdíl od romantických, bouřlivých, po svobodě toužících jedinců jsou mírné a pokorně přijímají vsvůj osud, stejně jako trest za úmyslný či neúmyslný prohřešek
- venkovští lidé, nadpřirozené postavy, které přijímají trest

OBSAH
1) Kytice
Mrtvá matka ztělesňuje matku vlast. Její děti na ni nikdy nezapomenou a zůstanou jí věrné. Děti hledaly svou matku a nalezly prostý kvítek, který nazvaly mateřídouškou. Vůně kvítku jim připomínala jejich nejdražší matku. Jako každý miluje svou matku, tak by měl milovat svou vlast. Proto se kvítek v druhé části básně stává symbolem vlasti.