Opěrná a pohybová soustava - kostra

KOSTERNÍ SOUSTAVA

Funkce kostry:

• tvoří oporu těla

• ochraňuje vnitřní orgány

• je pasivním hybným systémem těla (aktivní je svalstvo, které se na kostru upíná)

Stavba kosti:

1. okostice

2. dřeňová dutina

3. růstová chrupavka

4. epifýza (kloubní konec kosti) – více pružná

5. diafýza (tělo kosti) – více pevná

Okostice je vazivová blána, která kryje povrch kosti (ne kloubní konce). Okostice je prokrvená a inervovaná – cévy a nervy vnikají dovnitř kosti a větví se na systém Hawersových kanálků (zajišťují výživu a inervaci kosti). Vnitřní vrstva okostice obsahuje kostitvorné buňky, jejichž činností se tvoří kostní hmota a kost roste do šířky. Činností kostitvorných buněk dochází k hojení zlomenin, svoji funkci mají zachovanou i po transplantaci. Povrch kloubních konců kosti (epifýz) kryje chrupavka.

Mezi epifýzami a diafýzou jsou růstové chrupavky, které umožňují růst kosti do délky. Kolem 20. roku věku se činnost těchto chrupavek zastavuje, chrupavky zkostnatí a kosti přestávají růst do délky.

Uvnitř kosti je dřeňová dutina, která je vyplněná červenou kostní dření – je to krvetvorná tkáň. V dospělosti v dutinách dlouhých kostí dřeň ztrácí schopnost krvetvorby a usazuje se v ní tuk (tzv. žlutá kostní dřeň). V dospělosti mají schopnost krvetvorby zachovány jen některé ploché a krátké kosti (žebra, obratle, hrudní kost).

Kost je tvořena kostní tkání, která se skládá z kostních buněk (jsou 3 typy). Mezibuněčná hmota je tvořena organickými a anorganickými látkami – organická hmota se nazývá ossein, anorganický podíl tvoří především fosforečnan vápenatý, fosforečnan hořečnatý, uhličitan vápenatý.

Kostní tkáň:

1. hutná – je hustě uspořádána, její lamely jsou kruhovitě navrstveny kolem Hawersových kanálků. Hutná tkáň je pevná a tvrdá, tvoří tělo dlouhých kostí a povrch krátkých a plochých kostí.

2. Houbovitá – tvoří ji tzv. trámečky, které jsou uspořádány do prostorové sítě tak, aby odolávaly působení tlaku a tahu (tato tkáň je pevná a pružná). Houbovitá tkáň tvoří vnitřek plochých a krátkých kostí a epifýzy dlouhých kostí.

Typy kostí, spojení kostí

Kost je stavební a funkční jednotka kostry obratlovců. Podle tvaru se rozlišují kosti:

1. dlouhé – viz popis na str. 1

2. krátké – např. obratle, kosti zápěstní apod. (stavba je podobná ploché kosti)

3. ploché – tvořeny hlavně kostní tkání houbovitou, hutná tkáň vytváří tenkou vrstvu pod okosticí (např. lopatka, kosti lebky)

Vzájemné spojení kostí:

1. pevné

   1. vazivem (např. švy na lebce)

   2. chrupavkou (např. žebra s hrudní kostí)

   3. srůstem kostí (např. kosti pánevní)

2. pohyblivé – pomocí kloubu

Stavba kloubu

• kloubní hlavice a kloubní jamka (konce kostí, které se v kloubu stýkají, jsou kryty chrupavkou)

• kloubní štěrbina

• kloubní maz – vyplňuje kloubní štěrbinu, je produkován kloubním pouzdrem, usnadňuje pohyb a vyživuje chrupavku

• meniskus – chrupavčitá ploténka, která vyrovnává nerovnosti

• kloubní pouzdro – vazivový obal, je prostoupeno cévami a nervy