Krysař

Název knížky: Krysař

Žánr: Novoklasicistní novela

Autor: Viktor Dyk (*31.12.1877 - †14.05.1931)

• český básník, prozaik, dramatik, novinář a politik, překladatel z němčiny a francouzštiny

• žil v Praze (na Malé Straně, od r. 1904 na Vinohradech)

• studoval gymnázium v Žitné ulici, kde ho učil i A. Jirásek

• na popud svého bratra Ludvíka, příslušníka proletářského hnutí, se začal zajímat o veřejné a literární dění, na němž se pak aktivně podílel celý život

• po maturitě (1886) si podal přihlášku na právnickou fakultu Univerzity Karlovy

• roku 1905 složil konečné zkoušky na univerzitě a rozhodl se pro dráhu svobodného literáta a novináře

• politické události 2. poloviny 90. let natrvalo ovlivnily jeho ideologickou orientaci a staly se zároveň inspiračním zdrojem jeho beletrie

• od roku 1907 redigoval Lumír a spolupracoval s Vinohradským divadlem

• v letech 1910–1914 působil jako redaktor Samostatnosti, listu státoprávně pokrokové strany, do níž 1911 vstoupil a také neúspěšně kandidoval ve volbách do říšské rady

• po vypuknutí války se stal členem nejužšího vedení strany, jednal s T. G. Masarykem o formách zahraniční akce na podporu české věci

• od konce r. 1915 byl na svobodě vyšetřován pro úmysl popouzet tiskem k nenávisti a opovržení ke státní správě

• v listopadu 1916 byl zatčen pro velezradu a od 15. 12. 1916 byl vězněn ve Vídni

zde překládal francouzské prokleté básníky a psal poezii

• v květnu 1917 byl pro nedostatek důkazů propuštěn

• od října 1917 začal pracovat jako redaktor Národních listů

• v této době se také pokoušel o založení vlastní strany, ale marně, a tak se zúčastnil založení pravicové strany národně demokratické, za niž se pak po 28. říjnu stal poslancem Národního shromáždění, od roku 1925 senátorem

• ve své politické praxi působil jako osobní oponent prezidenta Masaryka

• po sedmadvacetileté známosti si roku 1928 bere za manželku spisovatelku a novinářku Zdenku Háskovou

• Viktor Dyk umírá na srdeční mrtvici 14. května 1931 v Jugoslávii během koupání v moři v zátoce ostrova Lupud u Dubrovníku

• s poctami byl převezen do Prahy a pohřben na Olšanských hřbitovech

• díla:

poezie "A porta inferi (1897); Síla života (1898); Marnosti (1900); Buřiči (1903); Milá sedmi loupežníků (1906); Satiry a sarkasmy (1905); Pohádky z naší vesnice (1910); Lehké a těžké kroky (1915); Anebo (1918); Okno (1921); Poslední krok (1924); Devátá vlna (1930)"
próza "Prosinec (1906); Krysař (1915); Konec Hackenschmidův (1915)"
drama "Zmoudření Dona Quijota (1913)"

Místo a doba děje: přelom 19. a 20. století, německé město Hammeln

Téma: Láska a pomsta.

Obsah: Krysař, tulák beze jména, s kouzelnou píšťalou chodí od města k městu, až se dostane do hanzovního městečka Hameln, které je zamořeno krysami. Po domluvě s konšeli vyžene Krysař všechny krysy z městečka ven a žádá za vykonanou práci odměnu. Konšelé mu však odmítají zaplatit. Od této chvíle se chce Krysař celému městečku Hameln pomstít. Brání mu v tom pouze láska k dívce Agnes. Poté, co se jí Krysař svěří se svým úmyslem, skočí Agnes do propasti, protože si myslí, že se tak dostane do Sedmihradska neboli země zaslíbené. V okamžiku kdy se Agnes zabije, už nebrání Krysařovi nic v tom, aby dokonal, co si usmyslil. Krysař začne hrát na svou píšťalu a odvede všechny obyvatele městečka Hameln k téže propasti, kde skonala jeho milovaná Agnes. Všichni lidé zemřou kromě zpomaleného rybáře Seppa Jörgena, který se ještě s malým dítětem zachrání.