Energie pro potřeby Země
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Energie pro potřeby Země.
Základním zdrojem energie pro planetu Zemi, na které žijeme, je Slunce. Tam vzniká – a je udržována 4,5 miliardy let – kterou můžeme (velmi zjednodušeně a schematicky) popsat vztahem.
H + H He
Tepelná energie, která se při této reakci uvolňuje, se zářením přenáší na naší Zemi, kterou otepluje. Tak umožnila na Zemi vznik života až po jeho nevyšší formu – člověka.
Samotné teplo však pro život člověka nestačí. Stačí pro rostliny a živočichy, kteří žijí vždy v takovém místě na Zemi, které jim k životu vyhovuje. Člověk ale potřebuje víc. Potřebuje teplo ve svých obydlích blízko pólů, chlazení v obydlích blízko rovníku. Potřebuje energii pro svoje dopravní prostředky, pro průmysl, kde si vyrábí pro svou potřebu to, co v přírodě nenachází. Zdroje energie, potřebné ke svému životu, člověk hledá v okolní přírodě. Doposud nemůžeme využívat již zmíněnou termonukleární reakci,
H + H He
která udržuje existenci vesmíru. Tu na Zemi dovedeme uskutečnit pouze při výbuchu vodíkové pumy.
Člověk tedy musí využívat energii ze zdrojů, které má na Zemi k dispozici. Ty se vytvořili jednak v průběhu existence přírody – uhlí, ropa, zemní plyn, jednak jako důsledek nerovnoměrného rozdělení tepla ze Slunce na Zemi – vítr, koloběh vody v přírodě. Z doby vzniku vesmíru – „Velký třesk“ – máme na Zemi ložiska uranu. Z doby vzniku Sluneční soustavy je uvnitř Země žhavé jádro, které je zdrojem geotermální energie. Přitažlivá síla Měsíce a jeho oběh okolo Země způsobuje příliv a odliv oceánu – to dovedeme využít v přílivových elektrárnách.
Z hlediska přehledů různých forem přírodních zdrojů, které má člověk k dispozici pro výrobu energie, pro svoji potřebu vyplývá ale nepříjemná skutečnost. Již několikrát zmíněnou termonukleární energii, která tvoří podstatu energie Vesmíru na Zemi, využívat dosud neumíme. A zásahy ostatních zdrojů energií se viditelně zmenšují. Příčinou je strmý nárůst nároků na spotřebu energie člověkem (zvlášť po roku 1800 – vynález parního stroje – J. Watt) a velký vzrůst počtu lidí na Zemi.
Jak dlouho nám tedy zdroje energie na Zemi vydrží, pokud je budeme využívat tak intensivně jako doposud? Hrozí nám, že některé se vyčerpají a nové nebudou? Ano.
Rozdělme si tedy, známe zdroje energie na naší Zemi na obnovitelné a neobnovitelné.
Neobnovitelné zdroje:
Jsou to vlastně všechny, které člověk využívá ke svému životu.
Uhlí – využívá se pro výrobu tepla v elektrárnách (a dále na elektrický proud), v teplárnách k vytápění domů a měst, v průmyslu k výrobě koksu a plynu pro hutní výrobu.
Ropa – pro zpracování destilací na benzín, petrolej a naftu pro pohon dopravních prostředků (aut, vlaků, letadel).
Zemní plyn – pro vytápění domů, pro ohřev v průmyslových závodech, pro pohon aut (nyní i autobusů).
Uran – pro výrobu tepla v atomových reaktorech a dále na elektrický proud.