6. Pletiva a tkane

1. Pletiva a tkáně

Anatomická stavba souborů rostlinných a živočišných buněk.

Anatomická stavba souborů rostlinných buněk

PLETIVO – skupina buněk podobného tvaru a stejné funkce, obdoba tkáně

1) Podle tvaru a stavby buněk

• parenchym – živé, tenkostěnné buňky, málo mezibuněčných prostor, tvoří měkké části rostlin (dužnina jablka, plody, vnitřek listů)

  • palisádový parenchym - buňky jednosměrně protáhlé, kolmé k povrchu (hlavní fotosyntetizující pletivo v listech)

  • mezenchym - kulovité buňky (př. výplně v mladých částech rostlin)

  • aerenchym - oválné buňky, s mezibuněčnými prostory, které jsou vyplněné vzduchem (nadnášení - u vodních rostlin)

  • prozenchym - protažené buňky s šikmými přepážkami, nejsou zde žádné mezibuněčné prostory, (př. cévní svazky)

• kolenchym – tlusté buněčné stěny, zpevňuje rostlinu, bez mezibuněčných prostorů

  • rohový – tlustý v rozích (stonek hluchavky)

  • deskový – BS tlustá v hranách (v řapíku listu)

  • mezerový - ztlustlý v místech, kde se stýká s intercelulárami

• sklerenchym – silně ztlustlé buněčné stěny, buňky propojeny plasmodesmaty, často bez živého obsahu, jednotlivé buňky - sklereidy, mají nejčastěji strukturně zpevňovací funkci, sklerenchymatická vlákna (ve dřevě, v peckách, len)

2) Podle schopnosti buněk dělit se a stupně jejich diferenciace

• pletiva dělivá (meristémy)

  • původní (protomeristémy) - na růstovém vrcholku stonku a kořene

  • primární meristémy – buňky se dělí, tvořeny parenchymem, dělením vzniká trvalé pletivo

    • protoderm – pokožka (epidermis)

    • prokambium – cévní svazky

    • základní meristém – zbytek pod pokožkou, kůra (borka)

  • sekundární meristémy – vznikají obnovením dělvé fce trvalého pletiva

    • felogén – dělí se, směrem vně se vytváří borka

    • kambium – činností kambia vzniká

      • druhotné dřevo

      • druhotné lýko

(druhotné tloustnutí dřevin)

• skrytá (latentní meristémy) - buňky dělivého pletiva roztroušené na některých místech mezi buňkami trvalých pletiv, aktivují se jen za určitých okolností

• pletiva trvalá – vznikají diferenciací dělivých pletiv, buňky se nedělí + jsou diferenciované (mají určitou schopnost)

  • základní (v prostoru mezi krycími a vodivými): má základní funkce, jako je fotosyntéza, zásoba živin a vody, někdy nadlehčují rostliny, někdy vyměšují pryskyřice a silice

  • pletiva krycí

    • pokožka (epidermis) – v nadzemních částech rostliny, zploštělé – neobsahují chloroplasty, jen jedna vazba buněk

    • kutikula – ochranná vosková vrstva, překrývá epidermis, zabraňuje odpařování vody, neprostoupí přes ni plyny, voda, ...

průduchy – hl. na spodní straně (až 100 na mm2), otvory v pokožce, slouží k výměně plynů (dovnitř i ven), tvořené zvěracími buňkami, obsahují chloroplasty, otevírání a zavírání průduchu závisí na dostatku vody (velký turgor – uzavření)