výtvarná složka

Seminární práce

Výtvarná složka inscenace Kdo je pan Schmitt

Autor: Sébastien Thiéry

Divadlo: NdB, Mahenovo divadlo

Režie: Jana Kališová

Předmět: Teorie a dějiny divadla

Obor: DVBP06 Inscenace jako artefakt

Veronika Malasková

Učo: 428566

Duben 2018

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně, jen s použitím uvedené literatury. Další nakládání s touto prací je v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění.

V: Brno březen 2014

Ve své seminární práci bych chtěla shrnout své poznatky z představení Kdo je pan Schmitt. Představení mělo 13. dubna premiéru. Zaměřila jsem se na výtvarnou složku, tedy na scénu, kulisy, rekvizity a kostýmy. K výtvarné složce, kterou jsem analyzovala, jsem dále rozebrala významy jednotlivých složek a jejich účel na scéně. Scéna zůstala po celou dobu představení stejná, nejvíce se ve hře měnily kostýmy a rekvizity. Tyto změny budu popisovat kauzálně, jak šly s dějem. Celková výprava inscenace je uhlazená a sladěná. Nejsou zde nekoherentní prvky, pouze obraz psa.

Hlavním tématem hry je absurdní záměna fikce za realitu, kdy se až na konci hry dozvíme, Kdo je pan Schmitt a jeho rodina. Celá scéna je vytvořena podle klasického bytu 21. století až na kýčovitý obraz psa visící na stěně. Tento obraz se mnohokrát změní a udává rytmus absurdity představení.

Scéna představuje prosvětlený, moderní byt, jenž je i na zemi jasně vymezen světlým linoleem. V přední části s pohovkou je obývák, v pozadí na levé straně s jídelním stolem je jídelna a celé pozadí představuje vyvýšené prosklené zádveří. Na scénu jsou celkem tři vstupy. Hlavní vstup do bytu v pozadí, vpravo od diváka vstup do ložnice, či pracovny a vlevo z pohledu diváka vstup do kuchyně. Kuchyň, ani ložnici divák nevidí, jsou z místností přinášeny a odnášeny pouze potřebné rekvizity.

Celá zadní stěna je špinavě šedivě kamenná a uprostřed jsou dřevěné dveře s kukátkem. U dveří z levé strany stojí věšák se světle dámským a světle zeleno hnědým pánským kabátem v popředí, který překrývá dámskou, výrazně růžovo fialovou kabelku se zlatým řetízkem. Zádveří 2-2,5m je odděleno skleněnou stěnou, která je složena ze čtyř částí, z nichž dvě uprostřed tvoří posuvné dveře s madly. Rámy stěny jsou černé. Před stěnou jsou dva schody, po kterých se schází do pokoje. Z obou stran skleněné zdi je ještě zadní zeď pokoje. Stěny pokoje jsou sladěny se zadní stěnou zádveří a jsou světle šedé. Na zadní zdi pokoje z pravé strany, jež následuje na skleněnou stěnu je velký obraz psa. Tento obraz psa se za celé představení několikrát mění. Na pravé stěně je vbudovaných několik dřevěných polic, které obsahují knížky, rámečky s fotkami a třemi svíčkami na ozdobu. Svíčky jsou světlých barev, růžové, béžové a bílé. Levá stěna je holá. V úrovni schodů je vbudovaná skříň. V popředí na pravé straně dominuje tmavě šedivá pohovka ve tvaru L, před kterou stojí nízký futuristický bílý stolek. Na levé straně v úrovni pohovky se nachází bílo hnědá, oválná váza s větví.