Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Alternativní pokračování románu Na domácí frontě

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (16.65 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Severská literatura od roku 1960 II (Dánsko, Finsko, Island)

jarní semestr 2016

Jakub Večeřa

Pokračování románu Kari Hotakainena - Na domácí frontě

UČO: 438772

13.30

Nějak jim to trvá. Už je to skoro půl hodiny, co mě na tohle idylické místo pod jabloněmi posadili. Stopa po ráně v boku není úplně zanedbatelná, začíná docela bolet. Ruce, které mi za zády obepínají pouta, už také zažily větší pohodlí. Co tam tak dlouho dělají? Ty těstoviny vychladnou. Přitom jsem si dal záležet na tom, abychom se všichni v klidu najedli. Ale oni si musí vtrhnout do mého domu. Ano, už je to můj dům. A všechen klid naruší. Pulz se mi opět vyhoupl na 170. Vidím, jak odnáší pryč mrtvolu finského špice a zanedlouho vychází ze sklepa i Oksanen, i když „vychází“ není úplně to správné slovo. Z každé strany ho podpírá jeden policista, staříkovi se i přesto podlamují kolena. Je zesláblý a bez života. Jak je to možné? Kdo jiný by ho nechal ve svém domě, a navíc mu přislíbil dvě jídla denně? Oksanena doprovází i vrchní konstábl Marita Kalliolahtiová. Když prochází kolem mě, něco šeptá jednomu z policistů, kteří mě střeží víc než svůj vlastní majetek, jako bych byl ten nejsurovější a nejnebezpečnější vrah na světě. Přitom o mě letmo zavadí pohledem. Nelze z něj vyčíst, zdali mnou také pohrdá, nebo mě jako jediná chápe. Soucit, určitě se mnou soucítí. Vždyť četla můj zápisník, ví, že jsem chtěl pouze získat zpět svoji vlastní rodinu. Už mi ani nevadilo, že jej bez mého vědomí četla. Ten pohled plný pochopení za to stál. Ale i kdyby náhodou nebyla na mojí straně, mám přece ještě Helenu a Sini. Ty mě také chápou. Tedy spíš Helena, Sini z toho ještě nemá rozum. Stále ještě sedí v policejním autě. Kdy už konečně vystoupí a přijdou za mnou? To jim nevadí, že mě tu drží jako zločince? Snažím se vstát a jít směrem k autu, ve kterém jsou, ale jedna z goril, která u mě sedí, zareaguje rychleji, než stíhám udělat jakýkoliv větší pohyb. Křičím, že chci za svojí rodinou a ať mě pustí. Jsem přece nevinný. Policista začal kázání o tom, jak má násilné držení někoho ve sklepě od neviny dost daleko, jenže tak to přece nebylo. To on mě bodnul nožem, kdyby tu smlouvu podepsal hned, bez toho divadla, co předváděl, nic takového by se nikdy nestalo. Stejně chtěl dům prodat přes realitku, akorát jsem mu ušetřil práci. Kdyby mi tak radši ošetřili tu ránu, vcelku pekelně to bolí. Cítím, jak mi opět rychle stoupá pulz, ale v zápětí se mi daří se uklidnit. Vím totiž, že za chvíli se konstábl Kalliolahtiová vrátí, řekne, že jsem volný a tuhle komedii ukončí.

13.35

Nemůžu tomu uvěřit. Proč jsem mu zase naletěla? Věřila jsem, že se změnil, všechny ty řeči, že nám shání dům a že máme dnes přijít. Věřila jsem, že začneme znovu, že jednou provždy zapomeneme i na tu ránu, co mi dal, zatímco on se dočista zbláznil. Vleze cizímu člověku do domu a ještě ho ohrožuje. Nemohu zadržet slzy a na zadním sedadle policejního auta propuknu v pláč. Sini mě začne utěšovat, nechápe, co se děje, je z té situace okolo zmatená. Aspoň, že ona neví, co se to kolem ní děje. Opět k nám přichází ta policistka. Říká mi, že bude potřebovat moji výpověď. Jaká výpověď? To, co se tu stalo, se mě netýká. Netýká se mě ani Matti Virtanen, jednou provždy. Přesto rezignuji a souhlasím s odjezdem na policejní stanici, co bych na tomhle místě ještě pohledávala. Hlavně co nejdál od něj.

Témata, do kterých materiál patří