Esej Edvard Moser

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Chorvatský jazyk a literatura

Jakub Večeřa

Edvard Ingjald Moser

Nobelova cena ve Skandinávii

30. 10. 2015

UČO: 438772

Život

Edvard Ingjald Moser je psycholog, profesor a neurovědec původem z Norska. Narodil se v roce 1962 v Ålesundu. Jeho rodiče se přestěhovali do Norska v 50. letech minulého století, kam přišli z Německa. Předtím, než se rodina přestěhovala do Ålesundu, pobývala v Hareidu a v Haramsøye, kde se Moserův otec živil stavěním varhan.

V 90. letech vystudoval obor Psychologie na univerzitě v Oslu. Na stejné škole také získal v prosinci roku 1995 titul Ph.D., kdy ukončil postgraduální studium neurofyziologie. Vedle toho studoval například i matematiku. V letech 1994 – 1996 se zúčastnil pobytu v Centru neurověd univerzity v Edinburghu, poté působil jako hostující asistent v laboratoři americko-britského neurovědce Johna O´Keefea na University College v Londýně, se kterým společně v roce 2014 obdržel Nobelovu cenu. Po návratu z Edinburghu byl jmenován jako docent pro obor Biologická psychologie na univerzitě v Trondheimu. O dva roky později se stal profesorem v oboru neurověd. Na počátku 21. století v roce 2002 založil Centrum pro biologii paměti při Norské univerzitě vědy a technologie v Trondheimu, kterého je dnes spoluředitelem. Spoluředitelem je i Kavliho institutu pro systémovou neurovědu, který vznikl v roce 2007. Edvard Moser je velmi uznávaným vědcem, důkazem jsou toho i jeho členství v Norské akademii technologických věd nebo v Královské norské společnosti věd a písemnictví. Jeho manželkou je stejně uznávaná odbornice May-Britt Moserová, která byla společně s Moserem jmenována roku 1996 docentkou. Od roku 2014 je spolupracovníkem v americké Národní akademii věd a v současnosti také vykonává funkci profesora Univerzity v Oslu.

Ocenění

Moser získal mnoho ocenění za svoji vědeckou práci, tím posledním je Nobelova cena v oboru fyziologie a lékařství z roku 2014, kterou získal společně se svojí manželkou May-Britt Moserovou a neurovědcem Johnem O´Keefem za objev buněk pomáhající mozku v prostorové orientaci. Svým výzkumem tak přispěli mimo jiné k pochopení Alzheimerovy choroby. Šanci k léčbě budou mít díky jejich objevu v budoucnosti i další lidé s poruchami paměti nebo orientace. Manželé Moserovi se tak stali pátým manželským párem, který obdržel Nobelovu cenu.

Výzkum vedoucí k obdržení Nobelovy ceny

První součást naší „vnitřní navigace“ odhalil právě John O´Keefe v roce 1971, kdy během pokusu s krysami vyzkoumal, že se v určitém bodu místnosti aktivuje určitý typ nervových buněk. Během toho dokázal i to, že buňky vytváří jakousi vnitřní mapu onoho prostředí. Na jeho práci navázal o čtyřiadvacet let později právě Edvard Moser se svojí manželkou, kdy objevili další typ buněk umožňující přesné hledání cesty v daném prostoru.