POL112 Zápisky

POL112 Teorie demokracie

Politické ideologie, 19. 2.

• Politické ideologie se mohou podobat politické filosofii – liberalismus může být jak politickou filosofií, tak i ideologií, stejně může být i nějakou demagogickou snahou přesvědčit publikum

• Jsou nataženy od koherentního zpracování až po nekoherentní demagogické bláboly

• Definice ideologie: snaha o reflexi toho, co je na současné společnosti dobře nebo špatně, návrh toho, jak by špatné aspekty společenské dimenze mohly být transformovány a cesty, jak transformace dosáhnout (kritika – vize – nástroje a cesty)

  • Vincent: Soubor pojmů, hodnot a symbolů, které se týkají postavení jednotlivce ve společnosti, povahy lidských interakcí, …

• To, do jaké míry je ideologie propracovaná, záleží na tom, jak moc je konkrétní vyjádření názoru opřeno o filosofické zdroje

• Politická filosofie vs. politické ideologie

  • Jazyk určený pro okruh odborníků x projev určený pro široký okruh lidí

  • Myšlenkový systém produktem elitních mozků x skupinový produkt navázán na konkrétní sociální skupiny (socialismus pro dělnickou třídu)

  • Důraz na racionální, logický argument x trojí využití emocí – racionální diskurz v emocionálním hávu, emocionální význam klíčových hodnot, ústřední role emocí v politické interakci

  • Snaha o vysvětlení, vyjasnění x zahalení politických přesvědčení v neprůhlednosti, víceznačnosti

  • Očištění argumentace od latentních, nezamýšlených poselství x práce s vědomými i nevědomými, kulturně zakořeněnými významy a kódy

  • Kritéria dobrého argumentu: racionální, logický, koherentní, přesný, reflexivní, sebekritický x dobrý argument: schopnost zachovat či proměnit stávající politickou realitu

  • Utopičnost a odtrženost od politické a sociální reality politické filosofie

• Společné znaky PF a PI

  • Jsou to formy politického myšlení – myšlení o politice

  • Přinášejí kritiku i obhajobu současného uspořádání, ideál, ke kterému je žádoucí směřovat, soubor nástrojů, jak nového směřování dosáhnout

  • Jejich předmětem je politika

  • Usilují o sémantickou dekontestaci – výběr některého z řady nabízejících se významů jednotlivých pojmů a jejich souborů, a jejich fixaci – snaha o kontrolu nad politickým jazykem

• Kritika liberalismu jako hegemonní ideologie: souvisí s kontrolou jazyka a myšlení, kontrolou jednání

  • „hegemonní ideologie Západu“

  • Lidí reprodukují liberální přesvědčení, aniž by o tom věděli – morální imperativ, univerzalistické předpoklady hluboké pravdy o člověku a společnosti

    • MacIntyre: projev liberální hegemonní ideologie tak, jak se utvořila během posledních 350 let; maskuje se filosofickým závojem – všechny individualistické a univerzalistické předpoklady jsou změnitelné

  • Postmodernismus, poststrukturalismus: liberalismus, který je spojován s kapitalismem (individualismus), je skryt v samotných kategoriích a schématech, skrze něž uchopujeme realitu okolo sebe

    • Gramsci – třídní boj je třeba vybojovat na rovině kulturní – v lidských hlavách nejdříve, pak v politické realitě – pokud lidé nepřestanou přemýšlet ve schématech (je to dobře nebo ne?), nebudou chápat, proč chceme revoluci