Geologie Brna a okolí

4. Geologická stavba Brna a okolí

(zařazení do jednotek z hlediska geologického členění ČR)

Území Brna a jeho okolí má z geologického hlediska mimořádně zajímavou polohu. Rozprostírá se při

hranici dvou významných geologických jednotek – Českého masivu a Karpat,[13] co jsou dvě

nejdůležitější základní geologické jednotky České republiky. Tyto dvě geologické jednotky se od

sebe odlišují jak z hlediska stáří a vývoje, tak i morfologie terénu.[14]

Český masiv se dále dělí podle vývoje na dvě etapy: předplatformní (do konce prvohor) a platformní.

Předplatformní etapa rozdělila Český masiv na mnoho oblastí, z nichž je pro nás z hlediska polohy

Brna významná Moravsko-slezská oblast a Limnický permokarbon a z etapy platformní jednotky jura a

křída.

Geologická stavba Brna a okolí – dílčí jednotky

Předplatformní jednotky

Moravsko-slezská oblast se dále dělí na dílčí jednotky: moravikum, silesikum, brunovistulikum,

moravsko-slezský devon, moravsko-slezský kulm (spodní karbon) a moravsko-slezský svrchní kulm.

Brunovistulikum je velká krystalinická jednotka tvořená převážně hlubinnými magmatickými horninami

a částečně metamorfity, která se nachází v podloží téměř celé Moravy a Slezska. Z větší části je

zakryta sedimentárními horninami. Na povrch vystupuje jako brněnský masív a drobná tělesa

granitoidů v okolí Olomouce. Brněnský masív je severojižně protažené těleso sahající od Miroslavi

na jihu, Tišnova na západě, Brna na východě a severně nad Boskovice. Na západě se tektonicky stýká

se sedimenty Boskovické brázdy, na jihovýchodě přes něj transgredují neogenní sedimenty karpatské

předhlubně. Na východě hraničí s převážně devonskými horninami Moravského krasu a

vratíkovskoněmčického pruhu. Hlavním horninovým typem je granodiorit. Dále je masiv severojižně

rozdělen úzkou zónou metabazitů. Horniny brněnského masivu jsou tektonicky porušeny, a proto se

nedají těžit ve velkých blocích, využívají se pouze k výrobě drceného kameniva (lomy v Ţelešicích –

amfibolit a Dolních Kounicích – granodiorit)[15].

Moravsko-slezský devon vychází na povrch ve dvou hlavních oblastech: jako Moravský kras, který se

rozkládá severovýchodně od Brna a je součástí Drahanské vrchoviny a jako hranický devon, který však

již do bližšího okolí Brna nezasahuje. Pro krasová území budovaná vápenci je z hydrogeologického

hlediska charakteristická propustnost podle dutin až krasová, vedoucí ke vzniku jeskyní. Jeskynní

systémy Moravského krasu vznikaly v různých obdobích třetihor a čtvrtohor. U morfologicky starých

krasových oblastí prostupuje krasovatění do hloubky a soustřeďuje se na bázi odvodnění nebo se

zastavuje na styku s nerozpustným podložím. Vytváří se spojitý podzemní systém dutin jako nádrž

podzemní vody. Podzemní toky vytvořily v Moravském krasu rozsáhlé jeskynní systémy, ke kterým patří