23. Pedagogovy otázky ve výukové komunikaci, zpětná vazba

23. Otázky pedagoga ve výukové komunikaci (význam otázek v procesu učení, otázky dle kognitivní náročnosti.). Zpětná vazba pedagoga v pedagogické a výukové komunikaci (funkce zpětné vazby, pravidla pro poskytování zpětné vazby, typy). Uveďte příklady otázek různé kognitivní náročnosti z vlastní praxe.

Otázka je jedním ze základních stavebních kamenů pedagogické komunikace. Poskytuje prostor pro přemýšlení a impulz k činnosti. Měla by usměrnit a navodit činnost žáka žádoucím směrem. Otázka je ovšem prostředek obou stran – jak žáků, tak učitelů. Nemusí se jednat o otázku v tázací formě, může jít také o žádost nebo rozkaz. Cílem otázky je zachycení neznámého = získat informaci nebo vysvětlení, které aktuálně potřebujeme.

Aby otázka ve školství měla smysl a stimulovala musí splňovat určité parametry:

1. Přiměřenost – otázka má odpovídat věku a schopnostem žáka

• Žák má být schopen odpovědět

1. Srozumitelnost – aby žáka mohla otázka stimulovat a posunout musí pro něj být srozumitelná

2. Jednoznačnost – otázka by neměla pro žáka vyvolávat řetězově další otázky (nepoužívat mnohoznačné výrazy a nepoužívat záporné otázky)

3. Jednoduchost – otázka by měla být ucelená, bez dalších podotázek

4. Nesugestivnost – otázka pro žáka nemá vnucovat jednoznačnou odpověď

5. Věcná správnost a přesnost – otázka by měla využívat přiměřené a žákům známé terminologie), přičemž je třeba pojmenovávat přesně

Doporučení pro otázku, aby žákovi k něčemu byla:

• Je vhodné střídat uzavřené i otevřené otázky

• Klást kognitivně náročné i méně náročné otázky

• Po položení otázky je potřeba nechat čas na rozmyšlenou – rozšíří se tím pole žáků, kteří mohou reagovat

• Aktivně vyvolávat žáky

• Pokud následuje chyba, je třeba ji vyjasnit

• Pokud je to vhodné doplnit otázku nákresem či dramatizací – zvyšuje důležitost, zapojení i výkon žáků

Ve školství se nejčastěji vyskytuje otázka v podání učitele, kdy učitel zjišťuje, jestli žák zná odpověď na jeho otázku. Proto učitel pokládá otázky dvojího typu:

1. Uzavřené – na takové otázku učitel očekává jednu správnou odpověď

2. Otevřené – na takové otázky není předem daná odpověď, je prostor pro vyjádření myšlenek

3. (polootevřená/polouzavřená) – rozlišují někteří autoři

Učitelovy otázky se mohou dále dělit podle kognitivní náročnosti na žákovu odpověď (využívá se rozdělení podle Bloomovy taxonomie – zapamatovat – porozumět – aplikovat – analyzovat – hodnotit – tvořit)

1. Nižší kognitivní náročnost = zapamatuj a reprodukuj znalosti (Který významný český chemik dostal Nobelovu cenu za chemii? Vyjmenuj první čtyři alkany.)

2. Vyšší kognitivní náročnost = něco už je produkováno (S pomocí periodické tabulky vysvětli, proč se sodík ve sloučenině vyskytuje pouze ve +I,