10.-Friedrich-Wilhelm-Nietzsche-19.-4.-2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
10. Friedrich Wilhelm Nietzsche (19. 4. 2016)
1844-1900
Přichází s konceptem vůle k moci (inspirován Schopenhaure) – pozměňuje jeho nauku
Opírá se o problematiku řecké filozofie
Zakladatel moderní filozofie
Imoralista – chce se povznést nad morálkou
„Vůle k moci“
Nahrazuje pesimismus dramatičností (hlásí se k tragičnu)
Plně přijímá pozici člověka na tomto světě (přijetí je tragické – není ani pesimistické, ani optimistické)
Říká, že člověk prochází třemi stavy vývoje:
Velbloud – napřed jsme všichni velbloudi – velbloud je tu od toho, aby nosil břemeno → do určitého věku, poměrně nekriticky přebíráme názory druhých (náklady rodičů, školy) a my v tyto věci věříme
Lev – začínáme pochybovat o názorech druhých, začneme trhat jako lev předcházející pravdy, které jsme nevědomky nesli
Dítě – zbavení se trhání, vrháme se do dramatické tvorby, symbol tvůrčí činnosti (byl proti činnosti za nějakým účelem) tvořivost sama, ale bez nějakého cíle
Kritikové dělí jeho tvorbu do tří období:
Rané romantické období – nese velbloudí náklad v podobě Wagnera, umělecké období
Pozitivistické období – stává se lvem, opouští romantiku, ideálem člověka se stává vědec, který nezaujatě tvoří morální předsudky doby, kritikou odhaluje ideologické praktiky na poli morálky, vědecké motivy (role vědce, který kritizuje morálku)
Konstruktivní období – závěrečná tvorba, objevuje se teorie nadčlověka, věčného návratu, vlastní osvobozená tvorba
Jeho filozofie bývá nazývána amoralismem
Chce hlásat filozofii bez morálky, ale to neznamená, že se nezajímá o mravní problémy
Chce filozofovat mimo morálku
Morálku vidí především jako produkt slabých (slabí lidé si vymysleli, aby mohli zkrotit lidi silné)
Stojí na straně silných – což vychází i z jeho konceptu nadčlověka (člověk, který se neohlíží na morální hodnoty, protože on nic takového nepotřebuje, je silný a tvůrčí)
Razí tezi, že bůh je mrtev, je zde jen stín (morálka) → chce ho zrušit, tedy zrušit morálku
„Tak pravil Zarathustra“
Podle Nietzsche je silnější přírodní zákon, než právo
Ovlivnili jej Platon, Aristoteles, Schopenhauer
Jeho vzorem byl Empedoklés
„Zrození tragédie z ducha hudby“
Snaží se vysvětlit vznik řeckého dramatu (ne komedie)!!!
Řecké drama vidí jako sloučení dvou živlů, které mají uměleckou povahu – apolinský (podle Apollona) a dionýský (podle Dionýsa)
Apolinský – živel výtvarného umění (v podstatě Schopenhauerův svět představ, individualizace)
Dionýský – živel hudby (spodní síly života, jiné síly než apolinské jako úkoly, které musíme plnit)
Byl velkým přítelem Wagnera (pak se ale rozcházejí)
Říká, že chceme-li zažít Dionýsa, máme si poslechnout Ódu na radost a necháme se vést hudbou, dionýským živlem
Tyto dva živly se spojily a na jevišti nyní Dionýsos promlouvá ústy Apoloninými
Spojením vzniklo řecké divadlo
Hrdina mluví, my ho slyšíme, ale obsah jeho slov je dionýských a to je tragédie
Komedie vše ale ničí
Umělci chtějí vyvolat boha Dionýsa, aby mohli tvořit spontánně (proto berou drogy)
Sokrata označuje za toho, kdo stojí v pozadí, je to právě antiumělec, a proto zničil tragédii (je otcem morálních postojů)
Převrací hodnoty, podle něj byl Sokrates šašek, kterého lidé brali vážně
Komedie