ZAFINprednaska8

Analýza bodu zvratu

Mezi základní ekonomické veličiny průmyslové firmy patří zisk, náklady, objem výroby, ceny produkce a tržby. Tyto vztahy lze zkoumat z hlediska různých hledisek.

Z časového hlediska lze náklady a jejich vývoj sledovat v dlouhodobém a krátkodobém časovém úseku.

Z krátkodobém pohledu jsou některé výrobní činitele (vstupy) do firmy neměnné, fixní (např.počet strojů a výrobní zařízení, počet řídících pracovníků) v určitém časovém intervalu a některé jsou proměnné- variabilní a mění se s objemem vyráběné produkce (např. množství spotřebovaných surovin, práce).

Z dlouhodobého pohledu jsou veškeré výrobní činitele proměnné,neboť krátkodobé fixní náklady se v delším časovém období rovněž mění – například vyřazení stávající linky a nahrazení této linky novou výkonnější.

Chování (vývoj) nákladů zachycují nákladové funkce, které jsou rovněž krátkodové a dlouhodobé. Krátkodobé nákladové funkce se využívají v operativním řízení,dlouhodobé používají manažeři v dlouhodobém nebo strategickém plánování.

Variabilní a fixní náklady

V závislosti na změnách objemu výroby se část celkových nákladů mění s tímto objemem výroby.Tyto variabilní náklady se mohou vyvíjet buď stejně rychle jako objem výroby – pak jde o proporcionální náklady, rychleji než objem výroby – pak jde o nadproporcionální (progresivní) náklady, nebo pomaleji než objem výroby – a pak jde o podproporcionální (degresivní) náklady.

Druhá část nákladů je na změnách objemu výroby nezávislá, nemění v krátkodobém časovém intervalu a označujeme je jako fixní (pevné, neměnné) náklady. Tyto náklady jsou vyvolány nutností zabezpečit chod firmy (provozní pohotovost,výrobní kapacitu) jako celku. Někdy se označují jako náklady pohotovostí nebo kapacitní. Jejich neměnnost je však relativní – i fixní náklady se mění např.při změnách výrobní kapacity nebo při rozsáhlé změně výrobního programu; nemění se však plynule, ale najednou, skokem. Dělení nákladů na fixní a variabilní má proto své opodstatnění pouze v krátkém období, neboť v delším časovém období se mění i náklady fixní.

Do fixních nákladů spadají např. část režií, např. odpisy, mzdy správních a technickohospodářských pracovníků, nájemné, úroky z půjček, leasingové poplatky, náklady na počítačové vybavení, náklady na školení a vzdělávání pracovníků aj.

Existence fixních nákladů má mimořádný vliv na vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku, jako jsou objem výroby, náklady a zisk. S růstem objemu výroby klesají totiž průměrné fixní náklady (a tím i celkové náklady) na jednotku produkce(tzv.degrese nákladů).Z tohoto důvodu se zisk z jednotky produkce nevyvíjí lineárně.

Z tohoto důvodu v řízení podniku je proto nutné maximálně využít degresi nákladů k soustavnému snižování nákladovosti výrobku při maximálním využití výrobních kapacit, což bývá v praxi obtížný úkol, kterým se zabývají především střední a vrcholoví manažeři.