McKINSEY AND COMPANY - vypracovane otazky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
McKINSEY AND COMPANY
Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení.2010
Jaké výsledky podle studie vykazuje české školství, porovnejte s ostatními zeměmi. Případně aktualizujte k současným výsledkům PISA.
České školství vykazuje spíše průměrné až klesající a nerovnoměrné výsledky. Máme sice jen omezené informace o výsledcích českých studentů, ale podle mezinárodních testů OECD (Test vzdělávání a dovednosti) dosahují čeští studenti průměrných výsledků. Nebylo tomu však takto vždy. Zhruba okolo roku 1995 patřila Česká republika mezi 6-7 nejlepších zemí. Od této doby se však výsledky dětí před ukončím prvního stupně ZŠ a druhého stupně ZŠ rapidně zhoršily. Pokud by to takto pokračovalo dál, dostala by se Česká republika skoro na úroveň států s nižší kvalitou vzdělávání (Rumunsko, Gruzie,…). Kvalita české výuky však není ve všech krajích naší země stejná. Rozdíly mezi dětmi (obzvláště ve čtenářských dovednostech) mohou být někdy až půl roku. V ČR jsou tyto rozdíly jedny z největších, v rámci hodnocení OECD. Horší než např. ve Spojených státech, či Slovensku. Kvalitu vzdělání našich dětí ovlivňuje také vzdělanost jejich rodičů.
Například v roce 2006, kdy se prováděly testy PISA (PISA je program OECD pro mezinárodní hodnocení studentů, jenž každé tři roky posuzuje úroveň znalostí a dovedností, kterých dosahují patnáctiletí studenti v hlavních průmyslových zemích ve čtení, matematice a přírodovědě.) z přírodovědy, si můžeme všimnout, že studenti umí docela dobře přijímat vědecké znalosti, než identifikovat přírodovědné důkazy a používat důkazy. To nám ukazuje nižší dovednosti při řešení problémů. Z výsledků OECD také vyplývá, že české děti, mají nejhorší postoj ke škole (i když je ČR zhruba v polovině pomyslného žebříčku zájmu o vědy.
Tento problém může být způsoben tím, že se učitelům dostává velmi malé podpory při zlepšování učebních postupů (především malé finanční podpora). Ředitelé většinu své pracovní doby stráví „nezbytným“ papírováním a administrativou a na zlepšení kvality výuky na jejich škole jim zbývá zhruba třetina jejich času. Nehledě na to, že standardy definující vzdělávání nejsou dostatečně jasné a systematické řízení kvality se uplatňuje jen v omezené míře.
Na co by se podle zprávy mělo zaměřit české školství?
Učitelé by měli mít více příležitostí k rozvoji svých schopností prostřednictvím profesní spolupráce a sdílení nejlepší praxe (školení, týdenní plánování výuky, dlouhodobá spolupráce s mentory.
Ředitelé by měli získat více času a prostoru pro zlepšování kvality výuky. V současné době jim na zlepšování kvality výuky zbývá necelá třetina jejich času. Mělo by se tedy docílit toho, aby ředitelé dosáhli lepší rovnováhy mezi zlepšováním kvality výuky a administrativou (např. minimálně 50 % času věnovat zlepšování kvality výuky).