Protokol č. 4 - Stavba kořene
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Protokol č. 4
BIOLOGICKÉ PRAKTIKUM
Botanická část
Jméno a příjmení: Studentské číslo: Obor:Téma: Stavba kořene
Teorie: Kořen je nečlánkovaný rostlinný vegetativní orgán, který nenese listy ani šupiny a upevňuje rostlinu v půdě. Pomocí kořenu čerpá rostlina z půdy vodu a minerální látky. Druhotně se kořen uplatňuje i jako zásobní orgán, orgán vegetativního rozmnožování a při symbióze s jinými rostlinami.
Pomůcky: mikroskop, podložní a krycí sklíčka, kapátko, kádinka s vodou, hodinové sklíčko, pinzeta, žiletka, podložka, biologický materiál pro výrobu preparátů
Biologický materiál: kukuřice setá (Zea mays), orchidej (Epidendrum sp.), pampeliška (Taraxacum sp.), filodendron načervenalý (Philodendron erubescens)
Chemikálie: barvivo safranin
Primární stavba
Teorie: Kořenová pokožka – rhizodermis - se skládá z jedné vrstvy (výjimečně se u některých rostlin tvoří vícevrstevný velamen) těsně k sobě přiléhajících buněk bez kutikuly. Z některých pokožkových buněk vznikají kořenové vlásky (zvětšují povrch kořene a zajišťují příjem vody s minerálními látkami).
Pod pokožkou se nachází primární kůra, která se dělí na 3 části:
-
Vnější vrstva (exodermis) - po odumření pokožky zajišťuje krycí funkci. Buněčné stěny této vrstvy korkovatějí.
-
Střední vrstva (mezodermis) - mezi buňkami, které neobsahují chloroplasty (s výjimkou vzdušných kořenů epifytů), mohou být interceluláry. Vzniká tak tzv. aerenchym.
-
Vnitřní vrstva (endodermis) - v buňkách se ukládá suberin a lignin (tyto látky jsou nepropustné, proto slouží ve starších částech kořene jako bariéra, která brání zpětnému pohybu vody)
Střední válec - stélé - je ohraničen souvislým proužkem latentního meristému, který se označuje jako kořenovým pericykl. Zakládají se v něm postranní kořeny, případně adventivní pupeny. Nejdůležitější částí je vodivý systém (cévní svazky). Podle počtu protoxylémových pólů se rozlišují cévní svazky na oligoarchní (monarchní až hexarchní) a polyarchní.
Úkol č. 1: Pozorování kořene kukuřice seté (Zea mays)
Postup: Na podložní sklíčko kápneme trochu vody a na hodinové sklíčko kápneme pár kapek safraninu, který podle potřeby naředíme vodou (asi 1:1)
Pomocí žiletky provedeme příčný řez a odřežeme tenký plátek z kořene kukuřice, který pomocí pinzety ponoříme na 5 – 10 vteřin do naředěného safraninu na hodinovém sklíčku.
Poté preparát vložíme do kapky vody na podložním sklíčku a přikryjeme krycím sklíčkem.
Pomocí mikroskopu preparát pozorujeme a zakreslíme.
Nákres:
Závěr: Na povrchu preparátu jsme mohli pozorovat jednovrstevnou epidermis s kořenovým vlášením. Mezodermis primární kůry byl tvořen aerenchymem s mnoha interceluláry. Pod endodermis, která je díky tvaru buněk ve tvaru „U“ nepropustná pro vodu, byl patrný pericykl. Střední válec taktéž obsahoval velké interceluláry. Pozorovaný kořen byl polyarchní.