Systém pletiv krycích, vodivých, základních
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
SYSTÉM PLETIV KRYCÍCH
primární rostlinné tělo je kryto rhizodermis/epidermis vznikající z primárního meristému,
který je vytvářen apikálním meristémem kořene nebo prýtu
- primární krycí pletiva kořene jsou reprezentována rhizodermis
- krycí pletiva listu a primární krycí pletiva stonku jsou reprezentována epidermis
při sekundárním tloustnutí je pokožka dříve nebo později nahrazena peridermem (=
sekundární krycí pletivo), od něhož je pak odvozena borka dřevin
periderm se vždy zakládá u dřevin; u bylin k jeho vytvoření nemusí docházet nebo je jeho
tvorba omezena pouze na starší části stonku a kořene
pouze u několika druhů (např. buk lesní) funguje felogen po celou dobu života rostliny; u
většiny druhů funguje pouze omezenou dobu a v pozdějších fázích sekundárního růstu se
hlouběji ve stonku zakládají následné felogeny, které vytvářejí následné peridermy
pokožka (epidermis) – vrstva buněk na povrchu listů, stonků, květů a plodů
rhizodermis: pokožka na povrchu kořenů, není kryta typickou kutikulou, nemá průduchy
[výjimkou jsou některé primární kořeny v raných stadiích vývinu (např. hrách setý), během
růstu kořenů tyto průduchy mizí]
- hlavní součásti pokožek: základní pokožkové buňky + různé specializované buňky (svěrací
buňky průduchů, papily, trichomy, emergence, hydatody)
- někdy je přítomná podpokožka (hypodermis): vrstva buněk bezprostředně pod epidermis,
obvykle má charakter exodermis, často tvořená mechanickými pletivy (kolenchym,
sklerenchym)
- zpravidla jednovrstevná, vícevrstevné pokožky jsou vzácné, např. u pepřovníkovitých
(Piperaceae), broméliovitých (Bromeliaceae)
velamen – vícevrstevná pokožka vzdušných kořenů epifytů, slouží k nasávání vzdušné
vlhkosti; výjimečně se vyskytuje i u podzemních kořenů (řemenatka suříková Clivia miniata);
základní pokožkové buňky: tvar různý, často dlaždicovité, bez intercelulár, velká centrální
vakuola, nástěnná cytoplazma, jádro kulovité, jadérka malé, různý počet diktyozómů
a membrán endoplazmatického retikula, mitochondrie mívají dobře vyvinuté kristy, mají
leukoplasty se škrobovými zrny nebo bílkovinnými inkluzemi;
základní pokožkové buňky nemají chloroplasty, výjimky: některé semenné vodní, stínomilné,
některé kapradiny (svěrací buňky průduchů ale chloroplasty obsahují);
z vnější strany je často kryta kutikulou nebo vosky, případně inkrustace SiO