11. DRUHOUSTI OSTNOKOZCI, STRUNATCI PLASTENCI, BEZLEBECNI, OBRATLOVCI KRUHOUSTI, RYBY, PARYBY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
11. Druhoústí: Ostnokožci, Strunatci (pláštěnci, bezlebeční, obratlovci: kruhoústí, ryby, paryby)
Ostnokožci
paprsčitě souměrné tělo, larvy bilaterálně souměrné tělo (dvoustraně)
bentičtí obyvatelé = obývají mořské dno
mají buňky vylučující vápenaté destičky a ostny
tvar těla: kulovitý (ježovky), kalichovitý (liliice), paprsčitý (hvězdice), terčovitý s rameny (hadice)
ježovka jedlá
kulovitý tvar těla, živý se odumřelými živočichy a org. zbytky
tělo kryto krunýřem - * srůstem vápenatých destiček, k nim přisedají ostny
uprostřed těla ústa se žvýkacím aparátem- Aristotelova lucerna, na vrcholu těla řitní otvor
mezi ústním a řitním otvorem 5 pásů panožek (ambulakrální nožky), mezi pásy destiček bez panožek je rozvodový systém vodních cév
pod každou panožkou ampula = zásobník vody → střídavé plnění ampuly a panožky vodou→ pohyb
ambulakrální soustava – fce dýchací, cévní i vylučovací
ostny- částečně pohyblivé, ochranný faktor, mezi ostny pedicelárie- odstraňují bordel mezi ostny
nerv. soustava – pod krunýřem, každá větev vede k jamkovitému očku, sferidia = polohový org.
gonochoristé, larva pluteus
Strunatci
tělo tvořeno 3 zárodečnými listy- ektoderm, entoderm a mezoderm
bilaterální souměrnost
společné znaky: 1) vyvinutá vnitřní kostra, základ struny hřbetní 2) trubicovitá nerv. soustava na hřbetní straně 3)žaberní štěrbiny – nižší strunatci celý život, vyšší jen v embryonální fázi 3) uzavřená cévní soustava (kromě pláštěnců) 4) trubicovitá trávící soustava, prochází středem těla
pláštěnci
mořští živočichové
povrch těla – tužší plášť (tunica)
ontogenetická regrese = jednodušší stavba těla dospělců než larev
hermafrodité
nemají vylučovací orgány typu ledvin
3 třídy: 1) vršenky – pelagicky pohyblivé, 2) sumky – žijí přisedle, sumka obecná, 3) salpy – pelagicky vznášející
kopinatci
bezlebeční živočichové, obývají písečné mořské mělčiny
v larválním i dospělém stádiu mají zachovanou strunu hřbetní (chordu)
kopinatci
živí se mikroorganismy, aktivně se pohybují pouze v noci
v zadní části těla ploutevní lem
pokožka tvořená jednou vrstvou buněk, pod pokožkou rosolovitá škára
nemají chrupavku ani kosti
nad chordou je mícha a k ní přirůstá pokožka
v přední části má vířivou jamku = čichová jamka, po stranách těla příčné pruhovaná svalovina
dýchá celým povrchem těla, vylučuje párovými ledvinovými kanálky
nemá srdce, cévní soustava uzavřená, krevn neobsahuje červené krvinky
gonochoristé bez pohlavního dimorfismu
pohlavní orgán gonády – umístěny v dolní části hltanu, nemají vlastní vývody, jsou uvolňovány po prasknutí blanky žaberními štěrbinami do vody
vajíčko→ blastula → vchlipování → gastrula → neurula
larvy jsou obrvené