12. Vybrane skupiny triblastik

12. Vybrané skupiny triblastik

Typy tělních dutin, biologie hlístů a příbuzných skupin, kroužkovců a měkkýšů.

Triblastica

• živočichové se třemi zárodečnými listy a zpravi­dla bilaterální souměrností těla

• typický pohyb jedním směrem - (výjimku tvoří pouze druhotně radiální ostnokož­ci) - vytvořila se příď (hlavová část se zmnoženou nervo­vou tkání a smyslovými orgány na různém stupni dokonalosti) a také záď jejich těla

• zcela nové specia­lizované útvary, např. tkáně oporné

• žijí ve všech životních prostředích

• systematicky je členíme na dvě řady:

  • Prvoústí (Protostomia)

    • otvor ústní se vyvinul z blastoporu, jímž trávicí ústrojí začíná

    • ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci

  • Druhoústí (Deuterostomia)

    • během ontogeneze vzniká v blastoporu otvor řitní a otvor ústní se prolamuje dru­hotně na protilehlém konci těla

    • ostnokožci, strunatci

• Podle dokonalosti a vzniku tělní dutiny rozlišu­jeme tři typy tělních dutin:

  • Schizocoel

    • nepravá tělní dutina vyplněná pa­renchymem, jehož skulinami prostupuje tělní mí­za

    • ploštěnci, pásnice

  • Pseudocel

    • nepravá tělní dutina - vyvinula se ze schizocoelu potlačením tělního pa­renchymu

    • vzniká dutina vyplněná mízou a u endoparazitů navíc i zplodi­nami anaerobního dýchání ( podélně touto duti­nou probíhá trávicí trubice)

    • hlísti, hlavatci

  • Coelom - pravá tělní dutina

    • Coelomové živočichy pak dělíme na ty s nečlánkovaným tělem (měkkýši), článkovaným stejnocenně (kroužkovci) a nestejnocenně (hmyz)

kmen: HLÍSTI

• tělo: protáhlé, nečlánkované, válcovité, k oběma koncům se zužující, jednovrstevná pokožka vy­lučuje silnou kutikulu, chránící hlísty před účinky trávicích enzymů hostitele

• všichni zástupci mají nepravou dutinu tělní pseudocoel, jímž prostupu­je trávicí trubice s vyvinutým ústním a řitním otvo­rem

• pseudocoelní dutinu vyplňuje míza a zplodi­ny anaerobního dýchání (např. kyselina máselná)

• nemají soustavu dýchací, ani soustavu cévní

• gonochoristé (odděleného pohlaví)

• žijí ve vodním prostředí, ve vlhké půdě, nebo pa­raziticky

• Půda, voda, parazité

• Kožněsvalový vak, kutikula

• Přímá trávicí trubice (řitní otvor)

• Dýchání povrchem těla / anaerobní

• Protonefridie

• Ortogonální nerovová soustava

třída: HLÍSTICE

• převážně parazitičtí živočichové - způsobu­jí někdy velmi vážná onemocnění epidemického

• volně žijící zástupci - edafon

• charakteru

• ústa hlístic jsou zpravidla vybavena kutikulárními zuby­, jimiž aktivně narušují tkáně hostitele

• trávící soust.: ústní otvor -) sací hltan pro na­sávání živin

• škodlivé rozpustné látky vylučují jednobuněčnými vylučovacími trubicemi

• jedno­vrstevná pokožka krytá kutikulou

• nervová soustava je provazcového typu – hlavová uzlina, obhltanový prstenec a z toho jdou provazce do celého těla – břišní a hřbetní nervová páska

• exkreční soustava – protonefridie (nálevky, kanálky, postraní lišty – vyúsťují na povrch těla

• přímý vývoj – nemají larvy, ale různá jiná stadia, mají geneticky fixovaný počet buněk, ty se pak jen zvětšují

• gonochoristé s nápadným pohlavním dimorfismem- samečkové jsou drobnější; mají kloaku (vyústění pohl. i trávicí s.), při vy­ústění samčího pohlavního ústrojí mají dvě štětinky (spikuly), sloužící při páření k aktivnímu rozevírání pohlavního otvoru samičky; samičí pohlavní orgány jsou párové; značná nadprodukce vajíček, velmi lehká (mohou být unášena i průvanem; značně odolná vůči vyschnutí, mrazu a chemikáliím.

  • škrkavka dětská

    • cizopasí v tenkém střevě člověka- odebírá živiny, intoxikuje svými metabolity, narušuje cévní kapilární sítě, ucpává střeva až k jejich proděravění = perforaci ­

    • znakem nakažení škrkavkami, nemoci zvané ascaridó­za, je nechutenství, zvracení, bolesti hlavy. Nákaza je rozšířena zejména mezi dětmi. Oplozená vajíčka škrkavek opouštějí s výkaly tělo. Pokud se dostanou do žaludku hostitele, vyvíjejí se z nich mikroskopic­ké larvy. Ty prolezou stěnou tenkého střeva a krví jsou pasivně zanášeny do jater a posléze do plic, kde dráždí ke kašli. Po opětném polknutí s hlenem se usa­zují v tenkém střevě, kde dospívají.