Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




13. Druhoústí - paryby, ryby

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (56 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

13. MAT. OTÁZKA

Druhoústí Živočichové – paryby a ryby

Paryby (Chondrichthyes)

  • nejprimitivnější žijící čelistnatci, velmi stará skupina

  • chrupavčitá kostra, chorda zachována

  • heterocerkní (rozdělená) ocasní ploutev, šupiny plakoidní

  • velké prsní ploutve

  • vnitřní okraje břišních ploutví samců přeměněny v pářící orgán

  • protáhlý mozek, dobře vyvinuty čichové laloky

  • dobrý čich, zrak; postranní čára

  • velký žaludek, střevo se spinální řasou

  • kloaka (vyústění konečníku, močovodů i pohlavních vývodů

  • 5 – 7 párů žaberních oblouků (dýchání), nemají skřele

  • dvojdílné srdce

  • gonochoristé, párové pohlavní orgány

  • vnitřní oplození

  • vývoj vajíček v děloze – živorodost, mají velké vajíčko

  • rychlí plavci

  • většinou draví

  • Lorenziniho orgán – vnímá chvění vody (pokud neplavou, snadno se zadusí)

  • zuby – přeměněné šupiny, trojúhelníkové, neustále vypadávají a rostou nové

  • rejnoci, chiméry – v hloubkách, při dně

Podtřída příčnoústí (Elasmobranchii)

Nadřád rejnoci (Rajomorphii)

Rajiformes

Myliobatiformes

Pristiformes

Torpediniformes

Nadřád žraloci (Selachimorpha)

šedouni (Hexanchiformes)

ostrouni (Squaliformes)

pilonosí (Pristiophoriformes)

polorejnoci (Squatiniformes)

různozubci (Heterodontiformes)

malotlamci (Orectolobiformes)

žralouni (Carcharhiniformes)

obrouni (Lamniformes)

Podtřída chiméry (Helocephali)

chimérotvární (Chimaeriformes)

ŽRALOCI (Selachiformes)

  • při březích evropských moří bývá častým druhem žralok máčka skvrnitá (Scylliorhinus canicula )

  • dosahuje velikosti kolem 70 cm, má vřetenovité tělo, které je nejširší v místě prolomení pěti párů žeberních štěrbin

  • směrem dozadu se zužuje

  • zdrojem pohybu máčky skvrnité je heterocerkní ocasní ploutev (s mohutnější horní větví, do níž proniká konec páteře)

  • dvě nepárové ploutve má na hřbetě a jednu (řitní) za řitním otvorem. Hrudní a břišní ploutve žraloka jsou párové (slouží jako účinné výškové kormidlo). V těle jsou párové končetiny ukotveny pletencem lopatkovým a pánevním, s nímž jsou spojeny kloubně.

  • povrch těla máčky skvrnité je tvořen mnohovrstevnou pokožkou (epidermis) a pod ní ležící škárou (curie).

  • v ní jsou bazálními destičkami kosodélníkovitého tvaru zakotveny plakoidní šupiny, tvořící charakteristický drsný povrch žraloka.

  • vrchol plakoidních šupin je háčkovitě otočen k zadní části těla (ostrý povrch).

  • plakoidní šupiny jsou na čelistech přeměněny v několik řad mohutných zubů, které bývají po opotřebování nahrazeny jinými. (tzv. polyfiodontní chrup)

  • na hlavě má kromě zřetelných poloměsíčitých nozder (žralok je velmi vnímavý na chemické složení vody: krev ve vodě vnímá na několika kilometrové vzdálenosti) i několik set tzv. Lorenziniho ampulí pro vnímání elektrických podnětů (svalového potenciálu) pohybující se kořisti.

  • zástupci: žralok bílý, žralok tmavý, žralok tygří, kladivoun velký,…

Témata, do kterých materiál patří