14. semenné rostliny

14. Semenné rostliny – nahosemenné, krytosemenné – jednoděložné, dvouděložné – rozdíly, rozdělení, význam.

Semenné rostliny (spermatophyta)

Tvoří nejvyšší stupeň vývoje rostlin. Evolučně přešly z vody na souš.

Představují nejpočetnější a vývojově nedokonalejší skupinu vyšších cévnatých rostlin

Abnormálně u nich převažuje sporofyt nad gametofytem.

• Rozdíl mezi nimi a výtrusnými rostlinami (které patří také do vyšších rostlin) je:

  • Jsou nezávislé na vodním prostředí při procesu oplození

  • A tvoří semena (to jsou mnohobuněčné rozmnožovací částice), které zajišťují ochranu rostlině v embryonální fázi, a současně umožňují vysoce efektivní šíření rostlin (mohly tak pronikat na různorodá stanoviště)

V rámci semenných rostlin se vytvořily dvě skupiny rostlin, rozdělují se podle stavby plodolistů a postavení vajíček:

• NAHOSEMENNÉ (gymnospermae)

• KRYTOSEMENÉ (angiospermae)

Nahosemenné - gymnospermae

Představují vývojový stupeň v rámci semenných rostlin charakterizovaný zejména:

• Nedokonalou ochranou vajíček – která vyrůstají volně na plodolistech (megasporofylech) a nejsou tak dokonale uzavřena jako v krytosemenných

= mají nahá vajíčka a posléze i semena

• Chybí jim květní obaly i blizny, pyl tedy proniká přímo na nahé vajíčko

• Stavbou vodivých pletiv – dřevní část cévních svazků tvoří tracheidy

bývají opylovány větrem, oplození zajišťuje jen jedna samčí gameta a druhá zaniká

Význam

• Produkce kyslíku

• Produkce organické hmoty

• Brání půdní erozi

• Úkryt a potrava živočichů

• Dřevo (stavební materiál, palivo, papír, atd..)

Stavba těla

• Vyskytují se pouze stromovité a keřovité formy

• Tělo je členěno na kořen, stonek a listy

• Kořeny a stonky druhotně tloustnou (činností kambia a felogenu)

• Chybějí jim květy, samčí a samičí výtrusné listy tvoří oddělené šištice

Rozmnožování

• Samčí šištice – jsou tvořeny tyčinkami, po dozrání se z nich uvolňuje pyl, který je přenášen větrem

• Samičí šištice – jsou tvořeny plodolisty, z nichž každý nese nejčastěji dvě vajíčka

Oplození – při opylení dopadají pylová zrnka na kapku tekutiny, která se tvoří na klovém otvoru zralého vajíčka vysycháním tekutiny jsou pak vtahována dovnitř vajíčka, kde klíčí na pylovou láčku ta proniká k zárodečníkům a uvolňuje dvě spermatické buňky, jedna z nich splyne s vaječnou buňkou a vzniká zygota (z ní se vyvíjí embryo)

Oplozená vajíčka dozrávají v semena, jsou volně uložena na plodolistu

Mezi nahosemenné rostliny řadíme oddělení: Kapraďosemenné, Cykasy, Jinany, Jehličnany

Oddělení: Kapraďosemenné (luginodendrophyta)

• Vymřelá skupina nahosemenných rostlin vzhledu stromových kapradin

• Tato skupina je doložena z období Devonu až Křídy

Oddělené: Cykasy (cycadophyta)

• Nejprimitivnější skupina semenných rostlin

• Podobají se palmám či stromovým formám kapradin

• Pomalu rostou, jsou nízké dvoudomé stromy (někdy keře s nevětveným kmenem)

• Velké zpeřené listy nahloučené na vrcholu kmene

• Největšího rozmachu dosáhly v druhohorách, dnes se vyskytují jen v tropech a subtropech (u nás se pěstují ve sklenícíh)

• Jsou opylovány zejména brouky