2. Klasická genetika - základní pojmy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Klasická genetika
Klasická genetika – (1865-1940) – pracuje na úrovni buněk, organismů i celých populací
Molekulární genetika – (1940 - ) – pracuje na úrovni molekul
Základní pojmy
Gen – vloha – označení hmotného, dědičně přenosného základu znaku
Fenotyp – znak – vlastnosti organismů nebo buněk – soubor všech znaků živého organismu, tak jak se u něj projevují v konkrétních kvalitách či stupních
Dělení znaků:
Morfologické – tvar a rozměry těla i jeho orgánů
Funkční – projevují se schopností vykonávat určité životní funkce
Psychické – znaky člověka – inteligence, nadání, morálka, temperament aj.
Biochemické – neboli molekulární – každý znak je výsledkem složitých biochemických reakcí – tzn., že východiskem kteréhokoliv znaku je biochemická reakce a vznikne biochemický či molekulární znak - je určen funkcí specifického enzymu
Kvalitativní - barva (např. květ může mít barvu bílou, červenou,….) – tento znak je monogenní (je určen jedním znakem)
Kvantitativní – znaky, které se vyskytují v určitých mírách – tělesná výška – tento znak je polygenní (je určen celou skupinou genů, z nichž každý má jen malý účinek)
Gen – materiální nosič znaků – specificky vymezené úseky dlouhých makromolekul NK
- geny určují znaky v jejich konkrétních kvalitách i kvantitách
- každý gen musí existovat ve dvou a více konkrétních formách, podobách = alely
Genotyp – soubor všech genů živého organismu v konkrétních alelách – přeneseně se někdy genotyp označuje jako
soubor alel jedince pouze pro určitý znak
- genotyp je širší soubor než fenotyp, protože kromě znaků které se projeví ve fenotypu, jsou geneticky přeneseny i znaky, které se mohou projevit, až v dalších generacích genotyp určuje souhrnně rozsah, míru fenotypových možností svého nositele
- vztah genotypu a fenotypu: genotyp (fenotyp je podmíněn genotypem) + prostředí = fenotyp
- prostředí je faktor, který může ovlivňovat genetický program, také může znaky modifikovat (upravovat)
Jaderný genom – stejný soubor genů jaderných chromozomů ve všech tělových buňkách
Mimojaderný genom – doplňuje jaderný genom, protože některé další organely v buňkách mají své vlastní chromozomy (mitochondrie, chloroplasty) – nepřenášejí se do dalších generací tak přesně a koordinovaně jako jaderné geny – v buňkách se vyskytují v různých počtech kopií
SLOVNÍK - dovysvětlení GenMalý kousek DNA, který „nese“ nějakou informaci. Například jakou barvu mají mít oči.
Může se vyskytovat ve více alelách
Expresivita genu Pojem vyjadřuje rozdíly v síle, s jakou se určitý genotyp projevuje ve fenotypu. Variabilní expresivita genu říká, že tentýž genotyp se u různých jedinců žijících v různých prostředích může do fenotypu promítnout různě silně.