7. otazka - kopie

7. MATURITNÍ OTÁZKA

Houby, lišejníky

I. Houby

II. Lišejníky

I. Houby

- jednobuněčné nebo více buněčné stélkaté, eukaryotní a heterotrofní organismy

- živiny z prostředí přijímají ve formě organických látek

- stélky jsou jednoduše vláknité nebo větvené

- soubor houbových vláken (hyf) tvoří podhoubí (mycelium), na kterém vyrůstají plodnice. Vytvářeno může být též nepravé podhoubí (pseudomycelium).

- základními stavebními jednotkami buněčných stěn jsou chitin a B-glukan.

- zásobní látkou je glykogen a tuky

- nepohlavně se rozmnožují různými typy výtrusů (spor), které vznikají uvnitř výtrusnic (endospory), nebo se oddělují zevně na specializovaných hyfách (konidie)

- význam (funkce) – rozklad organických látek > rozkladači. Díky tomu se podílejí na koloběhu U, N a jiných živin v biosféře. Podílejí se na tvorbě humusu. Organické látky přeměňují na jednoduché rozpustné anorganické látky. Využívají se v biotechnologiích (výroba antibiotik, vitamínů, růstových látek apod.). Mají schopnost symbiózy s jinými organismy, se sinicemi a řasami (lichenismus) nebo kořeny cévnatých rostlin (mykorhiza).

Oddělení: Chytridiomycety

- žijí převážně ve vodě nebo vlhké půdě

- vytvářejí mnohojaderné, trubicovité podhoubí

- stěny podhoubí jsou z chitinu a glukanu

- př. lahvičkovka – parazit cizopasící v buňkách klíčních rostlin zelím kapusty nebo květáku > nakažené rostliny tmavnou, ohýbají se a později odumírají

Rakovinovec bramborový – napadá všechny druhy z čeledi lilkovitých. U brambor způsobuje rakovinu hlíz.

Oddělení: Mikrosporidie

- jednobuněčné organismy, které jsou přizpůsobené parazitickému způsobu života

- nitrobuněční parazité. Parazitují v buňkách hmyzu, ryb i jiných živočichů vč. Člověka

- př. hmyzomorka včelí – původce včelí úplavice, způsobuje úhyn včel.

Hmyzomorka bourcová

Oddělení: Zygomycety

- podhoubí ve stáří nepravidelně přehrádkované. Jinak je trubicovité, mnohojaderné.

- př. plíseň hlavičková – pokrývá kožíškem vláken podhoubí. Rozmnožuje se nepohlavně pomocí výtrusů z výtrusnic, které vyrůstají na podhoubí. Pohlavně se rozmnožuje tehdy, když se setkají dvě různopohlavná podhoubí. Na vláknech se vytvoří kyjovité větve, rostoucí proti sobě. Po dotyku se oba konce těchto větví oddělí od podhoubí přehrádkami a změní se v gametangia, která splynou v bradavičnatou diploidní zygosporu. Ta se uvolní od podhoubí a v příznivých podmínkách začne klíčit v nosič (sporangiofor), zakončený výtrusnicí (sporangiem). Při klíčení dochází meiotickému dělení jader, takže výtrusy ve výtrusnici jsou haploidní a fyziologicky rozlišené.

Kropidlovec černavý – na chlebě

Oddělení: Houby vřeckovýtrusné

- tvorba specializovaného sporangia = včecko. V něm dochází k redukčnímu dělení a vzniku haploidních endospor.