Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Antropogeneze druhu Homo sapiens - seminární práce

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (258,22 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Antropogeneze druhuHomo sapiens Seminární práce z biologie Praha 2019 Helena Šlehoferová Obsah ÚvodPrvní hominidérodAustralopithecus Australopithecus afarensis Australopithecus africanusrodHomo Homo habilis (člověk zručný) Homo erectus (člověk vzpřímený) Homo heidelbergensis (člověk heidelberský) Homo neanderthalensis (člověk neandrtálský) Homo sapiens (člověk rozumný)ZávěrSeznam literatury Úvod V této seminární práci se zabývám antropogenezí (proces vzniku a vývoje) roduHomo sapiens.Homo sapiens, neboli „člověk rozumný“, či „člověk moudrý“, je latinské označení pro jediného současně žijícího zástupce rodu Homo. Rozeberu vývoj od prvních hominidů až po dnešního člověka. Dozvíte se o dataci a lokaci, o jejich stavbě těla – tj. výšce, váze, objemu mozkovny, jedinečných znacích, nebo například o různých dovednostech, které ve své době ovládali. Mnohé archeologické nálezy nám naznačují historii dřívějšího života na Zemi. Paleontologové nalézají po celém světě artefakty, které nejen zodpovídají mnoho otázek, ale také podněcují nové. Stále je nám velkou záhadou, jaký je vlastně původ člověka. Vědci se často dohadují o tom, odkud přišel a kdo všechno byli jeho prehistoričtí předkové. S každým novým objevem se znovu aktualizují dosavadní představy o této tématice. Současně existuje spousta interpretací o vzniku člověka a jak se vyvinul v dnešní podobu. Tato práce se opírá o Darwinovu, respektive evoluční teorii, která definuje vznik a vývoj druhů přirozeným výběrem silných jedinců a eliminaci těch méně adaptabilních, a že se člověk vyvinul z dnes již vymřelých druhů. Stále však existují pochybnosti o tom, zdali je tato teorie pravdivá. Mnozí lidé věří nikoliv v evoluční teorii o vzniku života, nýbrž ve kreační, tj. věří, že život vznikl nadpřirozeným zásahem Boha. Ať už to bylo jakkoliv, jedná se o individuální interpretaci každého člověka a žádná není špatná, ani správná. S antropogenezí souvisí 2 klíčové pojmy. Hominizace (=polidštění) je proces tělesných a sociálních změn vedoucí k vývoji typických lidských znaků, jako např. změna tvaru páteře, zploštění hrudníku, nebo změna tvaru a délky končetin. Sapientace na tento proces navazuje, umožnila vývoj mozku, psychiky a abstraktního myšlení. Tyto dva procesy byly klíčové ke vzniku člověka jak ho známe dnes. První hominidé Skrze mnoho vědeckých studií a nálezů máme fyzické důkazy o tom, že lidé a opice mají společného předka (Aegyptopithecus). Vyvinuli jsme se z úzkonosých primátů. Náš nejbližší příbuzný je šimpanz, se kterým sdílíme přes 90 % genetické informace. Před 5 miliony let se oddělil z vývojové větve se společným předkem člověka a začal se vyvíjet jako samostatný druh. Z prvních hominidů (např.Sahelanthropus,Orrorin,Ardipithecus) postupně vznikl v Africe rodAustralopithecus, a poté rodHomo zhruba před 3 miliony let. Domníváme se podle nálezů kostí, že i nejstarší známí hominidé už byli schopni bipedie (chůze po dvou) a polovzpřímeného pohybu, i když stále měli uzpůsobené nohy ke šplhu po stromech díky palci oddělenému daleko od zbytku prstů. Komunikovali skrze primitivní zvuky a gestikulaci a měli o trochu větší mozkovnu, než šimpanzi. (odlitek originálního nálezu lebky rodu Sahelanthropus zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Sahelanthropus_tchadensis) rodAustralopithecus Australopitékové žili zhruba před 4– 2 miliony let. Rozdělují se na 2 typy, robustní a gracilní. Tyto názvy jsou odvozeny z důvodu rozdílné stavby lebky. Robustní australopitéci byli většího vzrůstu, měli obrovské nadočnicové oblouky, mnohem větší čelist a žvýkací svaly. Směřovali ke slepé vývojové větvi, zatímco gracilní australopitékové jsou považování za předchůdce člověka. U tohoto rodu mizí chytací palec na noze ke šplhu na stromech a postupně se utvořila noha uzpůsobená k bipedii. 3.1Australopithecus afarensis Žil před 4– 3 miliony let v lesním prostředí. Světově známou fosilií je Lucy nalezená roku 1974 v Etiopii ve východní Africe, zhruba 3,2 miliony let stará. Objem mozkovny měl podobný šimpanzi (cca 380 cm3), výšku zhruba 1 m a váhu kolem 30 kg. Jedná se o gracilního australopitéka a paleontologové našli mnoho kostních nálezů tohoto druhu, což ho činí jedním z relativně dobře poznaných australopitéků. Měl výrazné nadočnicové oblouky a čelo mu ubíhalo dozadu. Ještě se mu neutvořil bradový výběžek a byl již schopný bipedie. 3.2Australopithecus africanus Žil před 3– 2 miliony let v jižní Africe. Mezi nejznámější objevy tohoto druhu patří Taungské dítě. Jedná se o vůbec první nález jedince z roduAustralopithecus. Měl objem mozkovny zhruba 460 cm3, byl vysoký 125 cm a vážil 35 kg. Měl masivní žvýkací aparát a živil se převážně rostlinnou potravou. rodHomo 4.1Homo habilis(člověk zručný) Žil ve východní Africe před 2,3– 1,5 miliony let. Pozůstatky našich nejstarších předků z roduHomo byly nalezeny v Olduvajské rokli, později byly kosti stejného druhu nalezeny také v Keni, a spolu s nimi první jednoduché kamenné nástroje (např. pěstní klín), které byly využívány hlavně ve spojení s procesy úpravy potravy. Měl vzpřímenou postavu a ploché čelo. Stěhoval se za potravou, vyráběl si nástroje a byl všežravcem. Tento hominid měřil cca 125 cm a vážil 40 kg, objem mozkovny měl kolem 700 cm3. Vzhledem k hominizaci a sapientaci došlo ke změně vzhledu a ke komplexnějšímu myšlení, než měly předešlé druhy. 4.2Homo erectus (člověk vzpřímený) Žil zhruba před 1,8 miliony– 250 tisíci lety. Jako první migroval do Eurasie, což vedlo ke vznikuHomo neanderthalensis v Evropě aHomo floresiensis v Asii. Měl objem mozkovny 775cm3 – 1225 cm3, tedy výrazně větší, než jeho předchůdci. Měřil v průměru 165 cm a vážil cca 55 kg. Živil se lovem, sběrem potravy. Využíval ohně, díky kterému měl k dispozici teplo, světlo, lepší tepelnou úpravu potravy a ochranu před predátory. Měl mohutné nadočnicové oblouky a zkrátila se mu obličejová část. 4.3Homo heidelbergensis (člověk heidelbergský) Žil v Evropě a Africe před 700– 200 tisíci lety. Byl pojmenován podle nálezu fosilií v Německu. Je považován za společného

Témata, do kterých materiál patří