Cytogenetika

Cytogenetika

=sleduje struktury a děje v buňce související s uchováním a přenosem gen.inf.

BUŇKA

-základní jednotka živých organismů, objevitel Robert Hook – 17.st. (zkoumal na korku)

-Leeuwenhoek – zdokonalil mikroskop, objevil krevní kapiláry, prvoky a bakterie

- Schleiden – rostlinná buňka, Schwan – živočišná buňka

- J.E.Purkyně – buněčná teorie- Buňky vznikají z nebuněčné hmoty

-Virchow – každá buňka je z buňky Pasteur potvrdil

- 2 typy – prokaryota – sinice, bakterie; eukaryota – živočichové, rostliny, houby; nebuněčné jsou viry

Prokaryota – 3-3,6 mld let; 1-10µm; jednodušší a menší

kapsula – slizové pouzdro, slouží jako ochrana

BS- ochrana, drží tvar, z polysacharidů

CM – transport věcí z buňky do buňky

mezozom – enzymy, umělá struktura při vědeckém zkoumání

cytoplazma – obsahuje živiny

plazmid – kruhovitá DNA

bičík – z bílkovin, zabezpečení pohybu

fimbrie – k přichycení, pilus – vlákno, díky němu spojení

ribozomy – k vytváření bílkoviny

nukleoid – zákl. inf. o buňce, větší než plazmid

Eukaryota – 10-100µm

ROSTLINNÁ:

CM – izolace vn. prostředí

BS – z celulózy; primární – pružná, sekundární – pevná

cytoplazma – rosolovitá hmota, hodně vody, rozpuštěné látky

jádro – DNA, 1 nebo více

chromatin – jaderná hmota – DNA+histony

jadérko – uvnitř jádra, vznik rRNA

mitochondrie – buněčné dýchání

plastid – organela v buňce, fotosyntéza

ER – síť uvnitř plazmy, soustava membrán; drsné – na povrchu ribozomy; hladké – bez ribozomů, odstraňování toxických látek

GA – soustava membrán, k třídění, úpravě a tvorbě látek

vakuola – nahrazuje lysozom, izolace nebezpečných látek

cytoskelet –buněčná kostra

ŽIVOČIŠNÁ:

BS není, vakuola není, plastidy nejsou, zásobní látka glykogen

lysozom – trávicí váček, vznik odštěpením z GA, štěpení odpadních látek

HOUBY:

z nepravidelného pletiva

lyfa=vlákno, soubor vláken podhoubí

má vakuolu, BS z chitinu, zásobní látka glykogen, plastidy nejsou

ROZMNOŽOVÁNÍ BUNĚK

-sexuální – splynutí samčí a samičí buňky => zygota

-asexuální – pučení, dělení, řízkování, roubování, šlahouny, výtrusy

Buněčný cyklus

1. Interfáze

2. M-fáze

Interfáze

• buňka plní funkci, dlouhá fáze, příprava na dělení

• 1. G1 fáze – presyntetická, oprava gen. inf., dojde k opravě, syntéza bílkovin, růst

• 2. G0 fáze – klidová, plní funkce, může zpět do G1 nebo může být konečná

• 3. S fáze – syntetická, replikace gen.inf., z jednochrom. vznikají dvouchrom.

• 4. G2 fáze – růst, příprava na dělení, menší opravy, tvorba organel a dělicího vřeténka, postsynstetická

M – fáze

• karyokineze – mitóza

meióza

• cytokineze

= z buňky mateřské vznikají buňky dceřinné

1. Amitóza – přímé dělení jádra, nerovnoměrné rozložení DNA, u rakoviny

2. Mitóza – somatické buňky, vznikají 2 buňky dceřinné (46 ch.), nepřímé dělení (děl. vřeténkem)

3. Meióza – pohlavní buňky, redukční dělení, vzniknou 4 buňky, 23 ch.