Eukaryotická buňka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Eukaryotická buňka
Stavba eukaryotické rostlinné a živočišné buňky v základních rysech stejná, odlišují se přítomností plastidů, buněčné stěny a vakuol u rostlinné buňky a lysozomů u buňky živočišné.
- eukaryotická buňka obsahuje protoplazmu, cytoskelet, jádro, organely, buněčné povrchy
Protoplazma: vyplňuje prostor buňky
- zahrnuje cytoplazmu a karyoplazmu (plazmu buněčného jádra)
- obsahuje řadu struktur (cytoskelet)
- podobné složení jako u prokaryotické buňky
- probíhají zde některé metabolické procesy
Jádro (nucleus, karyon): od okolní cytoplazmy odděleno dvojitou jadernou membránou (přerušovanou póry)
póry - k transportu látek z cytoplazmy do jádra a z jádra do cytoplazmy
vnitřek jádra vyplněn karyoplazmou,
karyoplazma – polotekutá hmota, v níž se nacházejí vláknité útvary – chromosomy.
Chromozomy
pentlicovité útvary tvořené několikrát stočenou molekulou DNA
spojenou bílkovinami (histony)
základní dědičná informace!
Jadérko (nucleolus) - kulovité tělísko neohraničené vlastní membránou
počet jadérek v buňce závisí na intenzitě tvorby bílkovin v buňce
tvoří se zde rRNA jako kopie úseků DNA
póry jaderné membrány je rRNA dopravována do cytoplazmy, kde se z ní skládají ribosomy
Organely:
Mitochondrie – u všech eukaryotických buněk (několik desítek až stovek)
oválné až tyčinkovité útvary s vlastní DNA a proteosyntetickým aparátem (ribozomy)
opatřeny dvěma biomembránami:
vnitřní membrána obklopuje prostor vyplněný hmotou matrix, tvoří záhyby neboli kristy – místo tzv. buněčného dýchání
semiautonomní organely – kruhová DNA a ribozomy jim umožňují částečnou samostatnost (např. se dělí nezávisle na jádře)
funkce: do matrix se dostávají meziprodukty štěpení živin a jsou zde dále štěpeny (Krebsův cyklus, β-oxidace mastných kyselin)
na vnitřní membráně vlivem ukotvených enzymů procesy štěpení pokračují (dýchací řetězec) a uvolňuje se APT (energie)
Plastidy – oválná tělíska uzavřená obalem ze dvou membrán
- v rostlinách
zelené chloroplasty, barevné chromoplasty, bezbarvé leukoplasty
mají vlastní DNA a proteosyntetický aparát
chloroplasty - uvnitř je bílkovinná plazma – stroma (matrix) – v ní síť váčků – tylakoidů
v stromatu probíhá temnostní fáze fotosyntézy
stupňovitě na sebe uložené tylakoidy tvoří grána obsahující zelený chlorofyl
chromoplasty – obsahují červená a žlutá barviva – karotenoidy a xantofyly
hojně obsaženy v červeně, oranžově a žlutě zbarvených listech, květech a plodech
leukoplasty – nacházejí se v neosvětlených částech rostlin (kořeny, oddenky,…)
hromadí se v nich zásobní látky (škrob, bílkoviny, lipidy)
Golgiho komplex – soustava cisteren a měchýřků
probíhá zde úprava a transport látek
Lysozomy – najdeme nejčastěji u živočišných buněk