Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




genetika

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (15.27 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

= soubor jedinců téhož druhu, osídlující v daném čase určité přírodní území, tvoří populaci
- genofond populace = soubor všech alel členů populace

1) GENETICKÁ STRUKTURA POPULACE
- populace velká = několik set až desítek tisíc jedinců
- populace malá = několik desítek jedinců

- přechody mezi dvěma krajními typy při oplození:
- samooplození (autogamie) - samosprašné rostliny
- náhodné párování (panmixie) - cizosprašné a gonochoristické rostliny

Příklad: sledujeme populaci, která je v generaci P tvořena pouze heterozygoty Aa. Četnost alely A označíme p, četnost alely a označme q.







2) VÝVOJ GENOFONDU V AUTOGAMNÍ POPULACI
- při samooplození zůstanou potomci genotypu AA a aa homozygoty
- potomci genotypu Aa se štěpí v poměru 1:2:1, protože čtvrtina z 50% je 12,5, přibude homozygotů a xubude heterozygotů

- po deseti autogamních generacích heterozygoti z populace téměř vymizí (beze zbytku nevymizí nikdy)
- po dostatečném počtu autogamních generací bude populace složena výlučně z homozygotů pro kkaždý gen - čistá linie znaků

3) VLIV SELEKCE NA GENOFOND POPULACE
- selekce = příspěvek některých genotypů do genofondu populace následující generace může být tedy vvyšší než příspěvky genotypů ostatních
- alel podmiňujících selekčně výhodné znaky v populaci přibývá, ale alel podmiňujících selekčně nnevýhodné znaky v populaci ubývá
- nevýhodný dominantní znak může vlivem selekčního tlaku z populace rychle vymizet
- četnost recesivní alely se zmenšuje pomalu a z populace nikdy zcela nevymizí

4) VÝVOJ GENOFONDU V POPULACÍCH
- v areálech jsou populace vystaveny více či méně odlišným podmínkám prostředí - selekčním tlakům
- genetický posun = změna četnosti alel

- inbreeding - příbuzenské křížení
- zvyšování podílů dominantních i recesivních homozygotů na úkor heterozygotů heterozygotnost populace:
- obrovský význam pro přežití určitého druhu
- menší skupině téhož druhu hrozí inbreeding, který může vést ke snížení životaschopnosti populace
- populace téhož druhu lišící se vzájemně svými genofondy - plemena (rasy) u rostlin odrůdy (variety) - příslušníci různých plemen téhož druhu se mohou vzájemně křížit a jejich potomstvo je dále plodné - každá populace představuje samotný ekotyp, dědičně přizpůsobený podmínkám prostředí svého aareálu





- řídí se obecně platnými genetickými zákony, které se liší metodickými postupy
- dědičnost člověka nelze zkoumat pokusným křížením (experimentální metoda)
- pozorovací metody sledují se, popisují a statisticky vyhodnocují fenotypové znaky osob

- výzkum - genealogický – zkoumá rod v několika generacích
- populační – zkoumá výběrový, náhodně vybraný vzorek určité populace
- gemellilogický – zkoumá dědičnost členů párů dvojčat

- tyto metody lze doplnit vyšetřením mikroskopického obrazu chromozomů - zkoumáním karyotypu

DĚDIČNÉ CHOROBY A DISPOZICE
- genotyp člověka podmiňuje i jeho zdravotní stav

1) DĚDIČNÉ DISPOZICE K CHOROBÁM
- choroba má genotypové podmínění, ale k jejímu vzniku je třeba působení činitele prostředí
- činitel je zpravidla specifický
- chorobu vyvolá pouze spolupůsobení obou složek
- alergie, neuróza a vysoký krevní tlak

2) DĚDIČNÉ CHOROBY
- způsobené odchylkami genotypu
- vyvolány mutacemi genovými, chromozomovými a genomovými

- dědičné vývojové vady - vznikají během nitroděložního vývoje a znamenající zpravidla postižení jedince na celý život řadu z nich dovede odstranit plastická operace

- eufenický zásah – plastická operace
- upravuje příslušný fenotyp, ale neodstraňující mutací postižený genotyp

- lékařská genetika - hlavním úkolem je nejen poznání léčebných chorob s dědičnou dispozicí, ale i aaby genotypy s dědičnými základy vážných chorob nebyly přenášeny na další generace - genetická aprevence (genetické poradny)



1) GALAKTOSEMIE
- genová (molekulární) choroba
- postižený organismus není schopen vytvářet enzym
- vzniku choroby lze předejít vynecháním mléka a mléčných výrobků
- pleiotropní účinek = genetická informace jediné alely se promítá do celé řady chorobných znaků

2) SRPKOVITÁ ANEMIE
- genové onemocnění s pleiotropním účinkem
- příčina úmrtí postižených jedinců před dosažením dospělosti
- alela mutovaného genu Hb (nemutovaná Hb )

alela Hb je příčinou snadno pozorovatelných fenotypů:
a) červené krvinky mají protáhlý, srpkovitý tvar a obsahují nefunkční vláknité molekuly hemoglobinu





b) proudění krve v kapilárách je blokováno, tkáně jsou nedostatečně zásobeny kyslíkem => bolest vbřicha, kloubů
c) zvetšená slezina, kde dochází k odbourávání a odstraňování srpkovitých krvinek
d) zmenšuje se počet červených krvinek o nefunkční srpkovité a dochází k anemii
e) heterozygotní jedinci Hb Hb jsou odolní proti malárii, produkují normální i nefunkční molekuly vhemoglobinu . Původci malárie napadají přednostně srpkovité krvinky, které jsou zničeny ve slezině, zzatímco normální krvinky prochází slezinou beze změny

3) KLINEFELTERŮV A TURNERŮV SYNDROM
- genomové choroby
- chybné oddělování chromozomů (nondisjunkce) při meióze

4) DOWNŮV SYNDROM
- genomová choroba
- vznik trisómie 21. chromozomového páru
- opožděný duševní vývoj, snížená inteligence

Témata, do kterých materiál patří