Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Globální oteplování

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (29 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Globální oteplování

Globální oteplování je jev, který je v poslední době často skloňován v médiích. Co to však je, jak vzniká a jaké má následky?

Problém spojený s globálním oteplením souvisí s principem tzv. skleníkového jevu, který působí již po stovky miliónů let jako ochrana povrchu naší planety před drastickými změnami teploty mezi dnem a nocí. Díky atmosféře a jejímu složení proniká na povrch Země sluneční záření (převážně jako viditelné světlo ) prakticky bez zábran. Část světla se odráží od mraků, vodní hladiny a sněhové pokrývky a uniká zpět do kosmu. Část je po dopadu na povrch země pohlcena a zahřívá jej. Teplo, které ze zahřátého povrchu uniká je též záření, ale o delší vlnové délce, tzv. záření infračervené. To je ale na čas některými plyny v atmosféře zadrženo - pohlceno - a tak pomáhá udržet poměrně stabilní přízemní teplotu. Pokud by skleníkový jev nefungoval, pohybovala by se průměrná teplota povrchu Země okolo -30 °C. Fakticky by ve dne byly některé oblasti ohřívány na více stupňů než dnes a v noci by se ochlazovaly hluboko pod bod mrazu. Naopak, kdyby skleníkový jev působil silněji, podobně jako na Venuši, mohla by teplota při povrchu Země dosahovat i 300-400 °C. Plyny, které mají schopnost tepelné - infračervené - záření pohltit, se nazývají skleníkové plyny.

Při některých lidských činnostech se však uvolňuje větší množství skleníkových plynů, než je přirozené. Spalováním fosilních paliv {uhlí, ropy), odlesňováním, vypalováním lesů, při obdělávání půdy přibývá oxid uhličitý. Nárůst těchto plynů (i řady dalších) může způsobit, že zadržení tepelného záření země se zvýší a stoupne tak teplota na Zemi. Následky tohoto zvýšení je možno očekávat takřka na celé planetě. Odhaduje se, že může dojít k rozkolísání klimatu, změně režimu srážek (místní sucha nebo záplavy), k zesílení a změně výskytu tropických a subtropických bouří, k intenzivnějšímu tání ledovců, což by (spolu s rozpínáním vodních mas teplem) mohlo vést ke stoupání hladiny světového oceánu.

Teplota (a klima vůbec) nebyla nikdy na Zemi stálá. V průběhu posledních stovek tisíc let se teplota (i koncentrace skleníkových plynů) mnohokráte změnila. Podle zprávy z Fóra pro modelování globálních změn (USA) se průměrná teplota na Zemi zvýšila od minulého století o 0,5 °C. Růst koncentrace oxidu uhličitého se předpokládá i v následujících dekádách a teplota tak do roku 2050 vzroste jen díky zvýšené produkci skleníkových plynů o dalších 0,5 -2 °C. Ledovce severní polokoule se mírně zmenší, změny v Antarktidě nebudou pravděpodobně patrné. Hladina oceánu se dle odhadů zvýší do roku 2050 o 5 - 10 cm. V kontinentálních oblastech středních šířek budou delší období sucha, vzrostou srážky ve vyšších šířkách.

Témata, do kterých materiál patří