Krytosemenné rostliny

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY (Magnoliophyta)

- nejmladší, nejpočetnější a vývojově nejpokročilejší skupina semenných rostlin, doloženy už ze střední jury

- dokonalejší soustava vodivých pletiv, zdokonalená ochrana vajíček a tvorba květů, přizpůsobených k lákání hmyzích opylovačů

- jsou většinou autotrofní byliny nebo dřeviny, jen málo druhů jsou druhotně nezelené (saprofyté a parazité)

• výskyt: pozemní, epifytní, vodní (sladkovodní, méně mořské)

• vajíčka jsou uzavřena v pestíku (útvar, který vzniká srůstem z jednoho nebo více plodolistů), po dozrání se vajíčka mění v semena

Reprodukční orgány krytosemenných:

Květ - specializovaný prýt omezeného růstu, nese různě přeměněné listy, které se přímo či nepřímo účastní pohl. rozmnožování.Z hlediska stavby, barvy a velikosti je velmi mnohotvárný.

Květní části umístěné na květním lůžku bývají volné či srostlé. Rozlišujeme květní obaly { které se nepodílejí na rozmnožování, jsou barevně a tvarově rozlišeny na kalich a korunu (květy různoobalné), pokud nejsou takto rozlišeny jedná se o okvětí (květy stejnoobalné)} a na vlastní reprodukční orgány květu- tyčinky a pestík.

Pylová zrna (samčí, mikrospory) vznikají meiotickým dělením v prašných pouzdrech tyčinek. Mají 2 obaly (vnější-exinu a vnitřní-intinu) a obsahují 2 buňky-větší vegetativní a menší generativní.

Vajíčka (samičí, makrospory )- ukryta v semeníku a přirůstají stopkou k jeho stěně. Vajíčko je mnohobuněčný útvar, je tvořeno pletivným jádrem (nucellus), ve kterém je uložen zárodečný vak (samičí gametofyt, jehož vývoj probíhá v pletivech sporofytu. Jeho nejdůl. Složkami jsou haploidní vaječná buňka a diploidní jádro zárodečného vaku) . Na povrchu je kryto 1 či 2 vaječnými obaly, které na vrcholu nesrůstají, a tak vzniká tzv. otvor kulový , kterým pylová láčka proniká k zárodečnému vaku.

Opylení a oplození - pylové zrno se zachytí na blizně, buňka rozmnožovací vnikne do cytoplazmy buňky vyživovací a pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku, v níž se diferencuje buňka láčková (vegetativní) a dvě spermatické buňky (samčí gamety) Po proniknutí láčky klovým otvorem dochází k dvojitému oplození, kdy jedna samčí gameta splývá s buňkou vaječnou a druhá s jádrem zárodečného vaku. Vaječná buňka se po oplození mění v zygotu, která se dále vyvíjí v zárodek (embryo). Z oplozeného jádra zárodečného vaku vzniká triploidní živné pletivo-endosperm, který zajišťuje výživu embrya.

Plod je rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin zajišťující výživu a ochranu semen během zrání a často i jejich rozšiřování. Pravé plody vznikají přeměnou pestíku, na stavbě nepravých plodů se vedle plodolistů podílejí i jiné části květu. Dělíme je na plody suché (pukavé- měchýřek, lusk,šešule, šešulka, tobolka; nepukavé- nažka, číška, oříšek, obilka; poltivé- struk, dvounažka, tvrdka ) a dužnaté (bobule, peckovice, peckovička, malvice).