Nebuněčné organismy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
NEBUNĚČNÉ ORGANISMY
• skupina struktur na pomezí živých a neživých soustav
• patří k nim praorganismy a viry
1. Praorganismy – ebionta • předpokládané nejprotivnější živé soustavy, které vznikly z koacervátů
(předchůdců buněk), během chemické evoluce
• žily asi před 4miliardami let
• obsahovaly stavební bílkoviny, dědičné nukleové kyseliny
• probíhal jednoduchý metabolismus, rozmnožování a vývoj
2. Viry – Vira • oddělení nebuněčných částic o průměrné velikosti 15-300 nanometrů (jako
ribozomy)
• nemají vlastní metabolismus, rozmnožují se pouze v hostitelských buňkách rostlin,
živočichů, hub, bakterií – nitrobuněční parazité
• virová částice je schopná infikovat hostitelskou buňku = virion
Stavba viru (virionu)
• uvnitř genomová nukleová kyselina (NK) RNA nebo DNA s genetickou
informací
• kolem NK je bílkovinný plášť = kapsid, který je tvořen makromolekulami
bílkovin = kapsomerami (NK + kapsid = nukleokapsid)
• složitější viriony mají na povrchu membránový obal z dvojvrstvy fosfolipidů
a výběžky (hroty) z glykoproteinů, kterými se váží na hostitelské buňky
Tvary virů
• 2 základní typy:
o tvar tyčinkovitý (válcovitý)
o mnohostěn (20ti stěn)
Rozmnožování a průběh virové infekce = virózy
• virion rozpozná hostitelskou buňku podle specifického receptoru a přilne
k povrchu
• celý virion nebo NK proniká do hostitelské buňky a vnutí ji svoji genetickou
informaci
• NK virionu využije metabolismu a energie buňky, vyvolá v nich syntézu
vlastních bílkovin, které jsou nutné k replikaci (kopírování) virové NK a
tvorbě nových kapsid