Opěrná a pohybová soustava - kostra
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
KOSTERNÍ SOUSTAVA
Funkce kostry:
tvoří oporu těla
ochraňuje vnitřní orgány
je pasivním hybným systémem těla (aktivní je svalstvo, které se na kostru upíná)
Stavba kosti:
okostice
dřeňová dutina
růstová chrupavka
epifýza (kloubní konec kosti) – více pružná
diafýza (tělo kosti) – více pevná
Okostice je vazivová blána, která kryje povrch kosti (ne kloubní konce). Okostice je prokrvená a inervovaná – cévy a nervy vnikají dovnitř kosti a větví se na systém Hawersových kanálků (zajišťují výživu a inervaci kosti). Vnitřní vrstva okostice obsahuje kostitvorné buňky, jejichž činností se tvoří kostní hmota a kost roste do šířky. Činností kostitvorných buněk dochází k hojení zlomenin, svoji funkci mají zachovanou i po transplantaci. Povrch kloubních konců kosti (epifýz) kryje chrupavka.
Mezi epifýzami a diafýzou jsou růstové chrupavky, které umožňují růst kosti do délky. Kolem 20. roku věku se činnost těchto chrupavek zastavuje, chrupavky zkostnatí a kosti přestávají růst do délky.
Uvnitř kosti je dřeňová dutina, která je vyplněná červenou kostní dření – je to krvetvorná tkáň. V dospělosti v dutinách dlouhých kostí dřeň ztrácí schopnost krvetvorby a usazuje se v ní tuk (tzv. žlutá kostní dřeň). V dospělosti mají schopnost krvetvorby zachovány jen některé ploché a krátké kosti (žebra, obratle, hrudní kost).
Kost je tvořena kostní tkání, která se skládá z kostních buněk (jsou 3 typy). Mezibuněčná hmota je tvořena organickými a anorganickými látkami – organická hmota se nazývá ossein, anorganický podíl tvoří především fosforečnan vápenatý, fosforečnan hořečnatý, uhličitan vápenatý.
Kostní tkáň:
hutná – je hustě uspořádána, její lamely jsou kruhovitě navrstveny kolem Hawersových kanálků. Hutná tkáň je pevná a tvrdá, tvoří tělo dlouhých kostí a povrch krátkých a plochých kostí.
Houbovitá – tvoří ji tzv. trámečky, které jsou uspořádány do prostorové sítě tak, aby odolávaly působení tlaku a tahu (tato tkáň je pevná a pružná). Houbovitá tkáň tvoří vnitřek plochých a krátkých kostí a epifýzy dlouhých kostí.
Typy kostí, spojení kostí
Kost je stavební a funkční jednotka kostry obratlovců. Podle tvaru se rozlišují kosti:
dlouhé – viz popis na str. 1
krátké – např. obratle, kosti zápěstní apod. (stavba je podobná ploché kosti)
ploché – tvořeny hlavně kostní tkání houbovitou, hutná tkáň vytváří tenkou vrstvu pod okosticí (např. lopatka, kosti lebky)
Vzájemné spojení kostí:
pevné
vazivem (např. švy na lebce)
chrupavkou (např. žebra s hrudní kostí)
srůstem kostí (např. kosti pánevní)
pohyblivé – pomocí kloubu
Stavba kloubu
kloubní hlavice a kloubní jamka (konce kostí, které se v kloubu stýkají, jsou kryty chrupavkou)
kloubní štěrbina
kloubní maz – vyplňuje kloubní štěrbinu, je produkován kloubním pouzdrem, usnadňuje pohyb a vyživuje chrupavku
meniskus – chrupavčitá ploténka, která vyrovnává nerovnosti
kloubní pouzdro – vazivový obal, je prostoupeno cévami a nervy