Opěrná a pohybová soustava - svaly

POHYBOVÁ A OPĚRNÁ SOUSTAVA

SVALOVÁ SOUSTAVA

• Zabezpečuje pohyb těla a jeho části.

• Je tvořena svalovinou příčně pruhovanou (= svalovina žíhaná, kosterní).

• Lidské tělo obsahuje asi 600 svalů, které tvoří asi 40% hmotnosti těla (hladké svaly jen asi 3%).

PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ SVALOVINA

• upíná se ke kostře, je ovladatelná lidskou vůlí

• vzniká z mezodermu

• je řízená míšními a mozkovými nervy a je pod kontrolou mozkové kůry

• je složena z mnohojaderných buněk = svalová vlákna

• podélně mezi svalovými vlákny probíhají vlásečnice, které zajišťují přívod živin a kyslíku

• jedno nervové vlákno inervuje zpravidla více svalových vláken – vzniká tak motorická jednotka (inervace jednoho svalového vlákna jedním nervovým vláknem – nervosvalová ploténka)

svalové vlákno obsahuje tyto hlavní části:

• povrchová blána = sarkoplazma

• cytoplazma = sarkoplazma

• modifikované mitochondrie = sarkozómy

• endoplazmatické retikulum = sarkoplazmatické retikulum

• v sarkoplazmě svalového vlákna jsou podélně uloženy myofibrily, které jsou příčinou příčného pruhování a jsou schopny smršťování

• myofibrily obsahují dva základní typy bílkovinných vláken, která jsou složena z aktinu a myozinu

• úseky myofibril, schopné smršťování, se označují jako sarkomery

• aktinová vlákna jsou silnější a jednolomná, myozinová slabší a dvojlomná

• aktinová a myozinová vlákna jsou navzájem spojena tropomyozinem, na který se váže další bílkovina troponin

• vlákna aktinu jsou částečně zasunuta mezi vlákna myozinu – jeví se jako příčné pruhování

STAVBA KOSTERNÍHO SVALU

• 10 až 100 svalových vláken spojených vazivem tvoří snopeček, soubor několika vazivem spojených snopečků se označuje jako snopec, spojením několika snopců vzniká sval

• vazivový obal na povrchu svalu se nazývá povázka = fascie

• nejširší část svalu se označuje jako svalové bříško (též hlava)

• začátky a úpony svalů tvoří šlachy a jimi se svaly připojují ke kostře

• svaly jsou velmi silně prokrveny

• při poruše inervace svalu nastává ztráta hybnosti – dystrofie, při úbytku svalové hmoty (např. ve stáří) nastává atrofie

CHEMICKÉ SLOŽENÍ KOSTERNÍHO SVALU

75% vody, aktin a myozin, myoglobin (bílkovinná látka, schopná přenosu kyslíku ke svalům), glykogen (polysacharid, zdroj energie pro svalovou práci) ATP a kreatinfosfát (zdroj energie), enzymy (např. adenosintrifosfatáza – nutná pro štěpení ATP při svalové kontrakci – uvolnění energie)

Spotřebovaný ATP se musí po uvolnění svalu (po proběhnuté kontrakci) regenerovat (obnovit se jeho původní množství). Regenerace probíhá anaerobně – v tzv. rychlých bílých svalech (pracuji velmi rychle ale snadno se unaví, mají širší vlákna a méně myoglobinu) nebo aerobně v tzv. pomalých červených svalech (mají přesně opačné vlastnosti než bílé).

Při dlouhodobé svalové námaze a nedostatečnému přísunu kyslíku do svalů vzniká tzv. kyslíkový dluh a ve svalech se hromadí kyselina mléčná, která způsobuje bolest svalů (prevence před jejich poškozením, protože při bolesti svalů ustává fyzická námaha). Stav hromadění kyseliny mléčné ve svalech se označuje jako acidóza. Příčinou svalové únavy je i vyčerpání zdrojů energie ve svalech (hlavně ATP).