Soustava opěrná a pohybová

17 SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ

- vývoj a fce skeletu

- chemické složení kostí, makro a mikroskopická stavba kostí, druhy podle tvaru, růst a spojení kostí

- kostra hlavy, trupu a končetin

- hominizace a sapientace

- charakteristika svalových tkání, inervace, vaskularizace, stavba svalu, rozdělení a fce kosterních svalů

- nejdůležitější svaly v těle

- typická pro živočišnou říši

VÝVOJ SKELETU

- charakteristickou vlastností živočichů je pohyb

- účinnost pohybového svalstva je zabezpečena pouze tehdy, je- li upnuto vyztuženým částem těla

- 2 přístupy- z vnitřku a z vnějšku

- pro bezobratlé je charakteristické utváření z vnější kostry

prvoci – pelikula, schránky – slunivky,..

láčkovci – hl. korálnatci

měkkýši

členovci – chitinózní schránka

ostnokožci – vápenaté destičky

hlavonožci – chrupavčité pouzdro chránící mozek

- nevýhoda – omezuje růst, nemůže být moc velký – velká hmotnost

- obratlovci mají vyvinutou kostru vnitřní

1. houby – jehlice v mezoglee

hlavonožci

druhoústí – předstupněm (základem) je chorda dorsalis (entoderm. původ- vychlíp. hltanu)

- polostrunatci, larvy pláštěnců, bezlebeční – po celý život

 chorda je postupně zatlačována chrupavčitou (kruhoústí, paryby, jeseteři) nebo kostěnou kostrou (obratlovci)

- s přechodem na souš dochází k diferenciaci u ryb pouze oddíl trupový a ocasní, u savců již oddíl krční, hrudní, bederní, křížový a ocasní)

- u plazů poprvé vytvoření hrudního koše – vysoce výkonná výměna plynů v plicích

- kostra lebky má část mozkovou – ochrana mozku a smyslových orgánů, a část obličejovou

- u vyšších obratlovců bývá část mozková spojena s páteří pohyblivě (lepší využití smyslových orgánů)

zakloubení - jedním týlním hrbolem – plazi a ptáci - monokondylní lebka

dvěma týlními hrboly – obojživelníci a savci - bikondylní lebka

- obličejová část vznikla přeměnou žaberních oblouků – fce v přijímání potravy

- zejména se vyvinula suchozem. strunatců – s rozvojem plicního dýchání ztrácí žaberní oblouky funkci

- u vodních obratlovců je zdrojem pohybu ocasní svalstvo

- jejich párové končetiny – ploutve – slouží hlavně ke stabilizaci těla

- stavbu končetin suchozem. obratlovců odvozujeme od stavby párových ploutví lalokoploutvých ryb

- kostru tvoří tkáně (oporná pojiva) – VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST

KOST – chem. složení

- mikroskopická stavba – osteoblasty, osteocyty, osteoklasty

- druhy kostní tkáně

- druhy kostí podle tvaru

- vznik kostí, růst a vývoj – osifikace

- růstové epifyzární chrupavky – kost roste do délky, okolo 20 kostnatí

- vnitř. vrstva okostice- kostitvorné buňky – kost roste do šířky

- stavba makroskopická – okostice

kostní tkáň

kostní dřeň

- spojení kostí

KOSTRA OSOVÁ – PÁTEŘ A HRUDNÍ KOŠ

KOSTRA HLAVY – LEBKA