Znečišťování atmosféry

Znečišťování atmosféry

Průmyslová výroba ovlivňuje atmosféru plynnými i pevnými látkami a teplem. Nebezpečné je, že průmyslové znečišťování ovzduší nabývá celosvětového (planetárního) rozsahu.

Nynější obsah oxidu uhličitého ve vzduchu (0,032%) se do roku 2050 zřejmě zdvojnásobí.To může mít vážné podnebné (klimatické) důsledky.

Oxidy síry a dusíku se dostávají vysokými komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů, spalujících sirnaté hnědé uhlí, do stále větších výšek a vzdáleností.

Z ovzduší jsou oxidy síry a dusíku odstraňovány srážkami, které jsou v důsledku toho okyselené. Rozsah oblastí světa postihovaných kyselými dešti se stále zvětšuje. Kyselými srážkami velmi trpí historické stavby.Škody způsobené na budovách se celosvětově odhadují na tisíce miliónů dolarů ročně. Tyto škody jistě nakonec přinutí lidstvo omezovat znečišťování ovzduší.

Hromaděním oxidů síry, dusíku a dalších škodlivin v ovzduší za špatných rozptylových podmínek se v průmyslových oblastech a ve městech stojících ve špatně větraných kotlinách vytváří smog.

Ve znečištěném ovzduší dochází ke složitým chemickým reakcím, při nichž vznikají dráždivé látky působící nepříznivě na dýchací cesty lidí.

Ozonosféru ve stratosféře (vyšší vrstvě atmosféry) v současné době porušují, kromě nadzvukových letadel, hlavně chemické látky zvané freony. Jsou to těkavé plyny používané v rozprašovacích, v hasicích přístrojích, v chladicích zařízeních a při jejich výrobě umělých pěnových hmot.

Průmyslová výroba samozřejmě znečišťuje ovzduší popílkem ze spalovacích procesů a prachem.

Průmyslovou činností se dostávají do atmosféry také kovy a některé prvky, které se v ní normálně nevyskytují anebo do ní vstupují z přírodních zdrojů v mnohonásobně menších dávkách.