chemické reakce

Chemická vazba

OBECNĚ

pouze vzácné plyny existují ve formě volných atomů

pro atomy je energeticky výhodnější jít do molekul, kde ztratí část energie

chemickou vazbu zprostředkovávají valenční elektrony

podmínky vzniku

atomy se musí přiblížit tak, aby se překryly AO

elektrony ve VO musí být uspořádány tak, aby mohly vzniknout elektronové páry

vazba vzniká pouze mezi elektrony s opačným spinem

při vzniku vazby dochází k uvolnění tzv. vazebné energie Ev

- čím víc energie se uvolní, tím stabilnější prvek vznikne

energie disociační ED - energie, kterou potřebujeme k rozdělení molekul

EV = ED (stejné hodnoty, opačná znaménka

KOVALENTNÍ VAZBA

každý atom musí poskytnout jen VE, vzniká vazebný elektronový pár, který je společný oběma atomům (oba atomy si ho započítají do elektronové konfigurace

kovalentní vazba = sdílení elektronového páru dvěma atomy

znázornění KV

prostorové tvary valenčních orbitalů

spojnice rámečků

valenční/vazebná čárka

rozdělení KV

podle způsobu vzniku

vazby σ (sigma)

popisují, jak vazba vzniká

je nejpevnější

vznikají na překryvu jader spojnice atomů

spojnice jader je na ose (vázaných atomů)

největší hustota je na spojnici jader atomů

vazby π

vzniká bočním překryvem (p, nebo d)

slaběji přitahovány

největší elektronová hustota je nad a pod spojnicí

- proto slabší

- π atomy jsou slaběji spojeny

podle násobnosti

vazba jednoduchá - σ

sdílení jednoho elektronového páru

vazba násobná

dvojná a trojná

DVOJNÁ

- reaktivnější, než vazba jednoduchá

- dvojná vazba ze σ a π

- sdílení dvou el. párů

TROJNÁ

- sdílení 3 el. párů

- skládá se z 1 vazby σ a dvou vazeb π

- je kratší, než dvojná a je reaktivnější

vaznost KV

určuje počet kovalentních vazeb, které může atom vytvořit s jinými atomy

pro každý prvek typická

délka vazby

jednotka: nanometr

mezijádrová vzdálenost

pevnost vazby - ED

vazba se zkracuje a roste pevnost

za všechno může vazba π

polarita KV

nepolární KV

atomy se stejnou elektronegativitou se přitahují stejnou silou

sdílení el. páru je rovnoměrné

má neutrální náboj

typické pro molekuly vody

polární KV

nastává tehdy, kdy každý z atomů je jiný -> jinak silný

rozdílné elektronegativity -> dochází k posunu el. páru k atomu s vyšší elektronegativitou -> vznik částečných (parciálních) nábojů

elektronegativita

značíme X

neměřitelná

schopnost atomu přitahovat elektronové vazby

v každé tabulce jsou jiné

největší má F (4,1)

slouží k posuzování polarity KV

polarita se zjišťuje rozdílem

elektropozitivní (zbytek)

elektronegativní (I.A, II.A)

IONTOVÁ VAZBA

elektrostatické přitahování iontů

iont vznikl přesunem elektronů z jednoho atomu na druhý

KATIONT

ANIONT

nedochází ke sdílení el. páru

KOORDINAČNĚ - KOVALENTNÍ VAZBA

neboli DONOR-AKCEPTOROVÁ

vzniká koordinace = el. pár + volný orbital