Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




REDOXNÍ REAKCE

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (45.68 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

OXIDAČNĚ-REDUKČNÍ (REDOX) REAKCE

jsou reakce, při kterých dochází k přenosu elektronů mezi reaktanty. Přitom se mění oxidační čísla některých atomů.

Příklad: Cu0 + 2 FeIIICl3 → CuIICl2 + 2 FeIICl2

I. OXIDACE a REDUKCE

Různé definice oxidace a redukce

OXIDACE REDUKCE

slučování s kyslíkem ztráta (odnímání) kyslíku

ztráta vodíku (dehydrogenace) slučování s vodíkem (hydrogenace)

ztráta elektronů příjem elektronů

zvyšování oxidačního čísla snižování oxidačního čísla

Všechna tvrzení jsou správná, první dvě se používají hlavně v organické chemii.

Nejobecnější platnost mají tyto definice:

Oxidace je chemická reakce, při které oxidovaná látka ztrácí elektrony, oxiduje se. Oxidační číslo prvku roste.

Příklad: FeII – 1e- → FeIII 2 Cl- - 2e- → Cl20 S-II – 8e- → SVI

Redukce je chemická reakce, při které redukovaná látka přijímá elektrony. Redukuje se. Oxidační číslo prvku klesá.

Příklad: SnIV + 2e- → SnII MnVII + 5e- → MnII Br20+ 2e- → 2 Br-

Oxidace a redukce jsou reakce, které probíhají vždy současně. Proto se nazývají oxidačně-redukční nebo krátce redox reakce. Počet elektronů uvolněných při oxidaci se musí rovnat počtu elektronů přijatých při redukci.

V soustavách, ve kterých probíhají redox reakce, se ustavuje redoxní rovnováha mezi oxidovanou a redukovanou formou látky. Každá z těchto dvojic, které se liší o jeden nebo více elektronů, se nazývá redoxní systém (Cu 2+/Cu0, Fe3+/Fe2+ atd.)

II. OXIDAČNÍ A REDUKČNÍ ČINIDLA

  • Oxidační činidlo je látka, která je schopna oxidovat jinou látku. Při reakci oxidační činidlo přijímá elektrony a samo se tedy redukuje. Oxidační činidlo je akceptor elektronů.

př. halogeny, O2, O3, KMnO4, K2Cr2O7, HNO3, H2SO4, HClO4,…

  • Redukční činidlo je látka, která je schopna redukovat jinou látku. Při reakci redukční činidlo odevzdává elektrony a samo se tedy oxiduje. Je to donor elektronů.

př. H2, C, CO, H2S, alkalické kovy, iontové hydridy (NaH, CaH2),…

Je-li prvek v maximálním oxidačním čísle, jeho sloučenina má pouze oxidační účinky, protože prvek se už nemůže dále oxidovat (ztrácet elektrony).

Je-li prvek v minimálním oxidačním čísle, jeho sloučenina má pouze redukční účinky, protože prvek se už nemůže dále redukovat (přijímat elektrony).

Je-li prvek ve středním (intermediárním) oxidačním čísle, může mít sloučenina účinky oxidační i redukční.

Příklad: Síra může mít ve svých sloučeninách tato oxidační čísla: S-II, SIV a SVI.

H2S-II se může jen oxidovat: S-II →S0 → SIV → SVI

H2SVIO4 se může jen redukovat: SVI → SIV → S0 → S-II

H2SIVO3 se může oxidovat i redukovat: S-II ← S0 ← SIV → SVI

III. REDOXNÍ ROVNICE

Pro úpravy redoxních rovnic (výpočet stechiometrických koeficientů) platí důležité pravidlo:

→ Počet elektronů uvolněných při oxidaci se musí rovnat počtu elektronů přijatých při redukci.

Témata, do kterých materiál patří