Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




09_květen

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (106,86 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Alena Tylšová Gymnázium na zatlance 2019/2020 3.V Květen 2020 Čtenářský deník č. 9 Lakomec Alena Tylšová Gymnázium na zatlance 2019/2020 3.V I) Bibliografické údaje Název:Lakomec Autor: Moliere Vydavatel: nakladatelství Artur Vydání: 4. vydání Verze: knižní verze II) Základní informace o autorovi Jean-Baptiste Poquelin se narodil 15. ledna 1622 v Paříži. Jeho matka pocházela z bohaté rodiny, zato otec byl dvorním čalouníkem a očekávalo se, že syn převezme řemeslo. Jean ale začal studovat na clermontské jezuitské koleji, právnický diplom získal v Orléans. Roku 1643 společně s herečkou Madelaine Béjartovou založil divadelní soubor zvaný „Skvělé divadlo“, od té doby začal používat svoje umělecké jméno Moliere (nechtěl kompromitovat svou rodinu). Soubor neměl velký úspěch a zanikl. Poté deset let putoval s kočovným divadlem, ale nakonec založil svůj vlastní. Tento spolek získal přízeň Ludvika XIV. Také se stal organizátorem královských slavností. Roku 1673 onemocněl Moliere plicní tuberkulózou. Zemřel 17. února 1673 po konci čtvrtého představení své poslední hry Zdravý nemocný, kde hrál titulní roli. Molière nestačil přijmout svátost umírajících, a tak se ho kněží zdráhali pohřbít. Na příkaz krále však byl v úterý 21. února 1673 pochován podle církevních obřadů na Svatojosefském hřbitově v ulici Montmartre (v části hřbitova určené pro sebevrahy a nekřtěňátka). Roku 1792 byly jeho ostatky exhumovány a od roku 1817 spočívají na pařížském hřbitově Père Lachaise. Dílo:Moliere se věnoval zejména nízkým literárním žánrům (fraška, komedie, bajka, satira). Jeho díla byla velmi odvážná – kritizoval mravy a společenské poměry. Zaměřoval se zejména na nešvary vyšší společnosti - lakota, naivita, pokrytectví, hypochondři a především snobství. Molièrovo dílo tvoří převážně satirické komedie, veršované (Misantrop) i prozaické (Lakomec). Zápletka komedií nebývá příliš důmyslná. Naopak používá velmi důmyslný jazyk, humor a břitkou a výstižnou satiru. Některé postavy a fráze z jeho her jsou natolik známé, že přešly i do běžné řeči (např. slovo harpagon označuje lakomce). Mezi nejznámější Molierova díla patří:Tartuffe neboli Pokrytec (1664) - satirická veršovaná komedie spjatá s politickou situací Francie v polovině 17. století,Don Juan aneb Kamenná hostina (1665) – tragikomedie útočící na církev,Misantrop aneb Zamilovaný mrzout (1666) - veršovaná komedie zabývající se otázkou, zda se má člověk přizpůsobit pragmatickému politikaření a profitovat z toho, nebo zda má vyjádřit svůj protest a stáhnout se do ústraní,Zdravý nemocný (1673) - komedie-balet,Lakomec (1668) – viz dále III) Děj Hlavní postavou je vdovec Harpagon, který uznává jen peníze a udělá pro ně cokoliv. Má dvě děti Elišku a Kleanta. Krásná Eliška miluje Valéra. On jí kdysi zachránil život a z lásky k ní přijal místo sluhy u jejího lakomého otce Harpagona. Její bratr Kleant se také zamiloval, a to do prosté, ale krásné dívky Mariany, s níž se chce zasnoubit. Harpagon však příliš lpí na svých penězích a šetří i na vlastních dětech. Harpagon se náhle rozhodne, že si vezme za ženu Marianu, pokud však bude její věno alespoň trochu slušné. Kleantovi určí za ženu jednu vdovu a Elišce movitého pana Anselma. Kleant tomu nemůže uvěřit a Eliška rezolutně odmítne. Harpagon povolá Valéra, aby rozsoudil, kdo z nich má pravdu. Valér mu nechce odporovat a naoko se svým pánem souhlasí. Zároveň radí Elišce, aby se otcově vůli neprotivila. Harpagon je nadšen a udělí Valérovi nad dcerou neomezenou moc. Musí tedy udělat, co jí Valér řekne. Valér své lásce slibuje, že něco vymyslí a svatbu překazí. Kleant plánuje získat Marianu a potřebuje patnáct tisíc. Půjčit si je musí jedině od lakomce, který má nejen vysoké úroky, ale do půjčky hodlá zahrnout i staré harampádí, jež naúčtuje za tři tisíce. Potom ale oba dva zjistí že lakomec je Harpagon a ten je zase velmi naštvaný, že jeho syn ho chce podvést. Harpagon poté najme dohazovačku Frosinu, aby mu domluvila sňatek s Marianou. Ta chtěla z této služby něco utržit, ale Harpagon jí zato jen poděkoval. Harpagon nakonec uspořádá hostinu, kam Marianu i s Frosinou pozve. Marianě je odporný a stále si myslí na Kleanta, kterého na oslavě potká a konečně zjistí, kdo opravdu je. Kleant chce svatbě zabránit, proto útočí na Harpagonovu největší lásku, což jsou peníze. Na jeho účet objedná Marianě občerstvení a daruje jí Harpagonův briliantový prsten s tím, že si jeho tatínek přeje, aby ho nosila ona. Harpagon zuří. Kleant s Marianou poprosí o pomoc Frosinu. Ta dostane nápad, že Harpagonovi sežene herečku, která se bude vydávat za markraběnku a byla by si ho ochotná vzít. Tomu by přece ten starý lakomec neodolal! Všem se to zdá jako výborný nápad. Kleant začne otci Marianu rozmlouvat. Ten už dlouho tuší, že má jeho synáček něco za lubem, proto vymyslí lest. Řekne Kleantovi, že ji chtěl přenechat jemu, protože sám je na ni už poněkud starý. Když slyšel, že je Kleantovi protivná, vrátil se prý k původnímu záměru, že si ji vezme sám. Kleant tedy odhalí jejich největší tajemství, a to je, že se s Marianou milují. To byl Harpagonův cíl. Chtěl zjistit, co spolu ti dva mají. Lásku k Marianě mu okamžitě zakáže a přikáže mu, ať se ožení s tou, kterou mu určí. Kleant se vzbouří a přísahá, že se s ní Harpagon neožení. Poté požádá sluhu Jakuba, aby je rozsoudil. Jakub to ovšem hraje na obě strany. Harpagonovi řekne, že je Kleant ke všemu svolný a Kleantovi poví, že mu otec povolil Marianu. Harpagon a Kleant se na chvíli smíří, ale když vyjde najevo pravda, opět se pohádají. Kleantův sluha Štika ukradne Harpagonovu kasičku s třiceti tisíci a přinese ji svému pánovi. Harpagon je zoufalý a krádež vyšetřuje policie. Komisař postupně vyslýchá sluhy i ostatní podezřelé, ale Harpagon obviňuje všechny. Vyslýchají i Jakuba a ten ze msty obviní správce Valéra. On nic netuší a myslí si, že se jedná o jeho lásku k Elišce. Proto se „ke všemu“ přizná. Harpagon ho obviní z krádeže peněz i dcery. Rozhodnout o jeho vině má Eliščin budoucí manžel Anselm. Valér mu

Témata, do kterých materiál patří