10. Noc na Karlštejně - Jaroslav Vrchlický

4. Noc na Karlštejně

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912) vlastním jménem Emil Frída, nejvýznamnější postava generace Lumírovců, český dramatik, básník (autor cca 80 básnických sbírek), překladatel z 18 jazyků (Shakespeara, Dante, Moliére, Hugo, Goethe apod.). Největší část jeho tvorby tvoří lyrická (příjemná) a epická (výpravná) poezie. Začlenil českou literaturu do Evropské. Narodil se v Lounech v rodině obchodníka. Vystudoval filozofickou fakultu. Pak strávil rok v Itálii jako vychovatel. Inspiroval ho V. Hugo. Po návratu se stal tajemníkem Českého učení technického. Na vrcholu spisovatelské činnosti získal čestný doktorát Karlovy univerzity a titul profesora srovnávacích dějin literatury. Dostalo se mu vysokých poct jak doma tak v zahraničí. Těžce onemocněl (prodělal mozkovou mrtvici) = nemohl komunikovat, číst, psát a to ho vyřadilo z tvůrčího psaní.

Mezi jeho další díla patří např. Okna v bouři, Písně poutníka, Dojmy a rozmary, zlomky Epopeje, Soud lásky, Rok básníkův

Autoři stejného směru jsou např. J. Neruda – Povídky Malostranské, V. Hálek – Muzikantská Liduška

Generace Lumírovců – generace spisovatelů 70. a 80. let, název dle časopisu Lumír, kolem něhož se skupina sdružovala (dlouhodobým redaktorem byl J. V. Sládek)

cíl:

• generaci Lumírovců se říká tzv. škola kosmopolitní,

• usilovali o světovost české literatury

• věnovali se překladatelství

• inspirovali se v zahraničí

• usilovali o svobodu slova

• věnovali se především poezii (dokonalá forma)

• estetická funkce literatury

Představitelé: Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek, Julius Zeyer (všichni tři jsou pohřbeni na Vyšehradě)

Literární směr – Česká literatura 2. poloviny 19. století (Májovci, Ruchovci, Lumírovci)

Literární druh – epika

Literární žánr – divadelní hra (veselohra – komedie)

Literární forma – drama

Námět – ukázat atmosféru doby a život v době Karla IV.

Motiv – zákaz žen na hradě Karlštejn

Téma – láska může porušit všechny zákazy (průnik dvou žen na hrad Karlštejn i přes císařův zákaz a jejich nepřekonatelná láska)

Kompozice – chronologická kompozice, skládá se ze3 jednání a několika výstupů (3 dějství 37 výstupů), psáno jako divadelní hra, objevují se zde dialogy, na začátku každého jednání je odstavec, ve kterém je popsáno, kde se nacházíme a které postavy zde vystupují - v textu najdeme poznámky pro herce (ztichne)

Prostředí – hrad Karlštejn, červen roku 1363

Hlavní postavy a jejich charakteristika:

Karel IV. – císař římský a král český, rozumný a chytrý vládce, který se dokáže povznést nad prohřešky, které se v příběhu dějí. Má jistě smysl pro humor a pochopení pro lásku. Upřímně miluje svoji ženu Alžbětu a je jí věrný. Jeho chování je lidské a moudré. Dokáže mít nadhled nad situací. (moudrý, hodný,laskavý, chytrý) velmi zaneprázdněný, spravedlivý.