12. Bílá nemoc

Název: Bílá nemoc

Autor: Karel Čapek

Toto Čapkovo drama bylo uvedeno na scénu v lednu roku 1937 - pouhých dvacet měsíců před podepsáním Mnichovské dohody, dva a půl roku před začátkem druhé světové války. Nejspíše právě kvůli těmto neblahým historickým okolnostem je hlavním hrdinou této hry mladý lékař, který zatvrzele, leč marně, bojuje proti přízraku fašismu a hrozbě nadcházející války.

DĚJ:

Celý svět podléhá pandemické chorobě, tzv. bílé nemoci, kterou mnozí označují i jako pejpinské malomocenství nebo Čangovu nemoc, která zachvátí bez rozdílu každého člověka, který se dožije věku zhruba padesáti let. Nikdo ji nedokáže vyléčit, a tak se z postižených stávají smradlavé hroudy masa, kterých se každý štítí. Na Lilienthalovu kliniku však přichází záhadný doktor Galén (Galénos bylo jméno proslulého řeckého lékaře proslulého svou ušlechtilostí a také tím, že léčil gladiátory a císaře) tvrdíce, že umí zhoubnou nemoc vyléčit. A vskutku, pomocí hořčičně žlutých injekcí dokáže nakažené uzdravit. Odmítá však vydat recept na svůj lék, pokud se lidé na celém světě nezavážou udržovat věčný mír. Země, ve které Galén žije, je ale vedena tvrdohlavým a bezohledným diktátorem Maršálem, které jako své největší pozemské poslání vidí válku. Postupně ale onemocní jeho jediný přítel baron Krüg, vedoucí zbrojních závodů, kterého Galén kvůli nesplnění svého požadavku odmítne léčit. Krüg se proto sám zastřelí. Maršál zahájí svou válku, přičemž zjistí, že není ani zdaleka tak úspěšný, jak předpokládal. Zároveň u sebe pozoruje pokročilé stádium smrtelné nemoci, proto volá Galéna a slibuje, že válku zastaví a jeho novým životním posláním se stane hlásání míru. Nadšený Galén za ním pospíchá, po cestě je ale ušlapán skupinkou proválečně naladěných mladíků, kteří ho považují za zrádce. A tak zemřel jediný člověk, který znal výrobní tajemství účinného léku.