3. č. romantismus máj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Romantismus a počátky realismu v české literatuře
30. léta 19. století, české země součásti Habsburské monarchie
potlačování jakýkoliv projevů
literatura většinou výchovného charakteru, změna se stala u Máchy
znaky: důraz na city a fantazii
pocit osamocení a bezmoci
rozpor mezi sny a skutečností
obdiv minulosti
únik do přírody → vlastního nitra
hrdina se bouří a obviňuje společnost
často téma nešťastné lásky
hrdina splývá s autorem – nechce se přizpůsobit, vyvrženec
často cikán, vrah, loupežník, …
scenérie hřbitovů, přírody, jezer, tajemných míst
počátky realismu v 2. polovině 19. století
vrchol romantismu v české literatuře
prvky romantismu se objevují v díle J. K. Tyla, K. J. Erbena, Boženy Němcové i Karla Havlíčka Borovského
u některých je přístup odlišný, zejména u Němcové a Borovského – objevují se prvky realistické (snaha o zobrazení reality, skutečnosti – objektivita, typizace)
Pokračovatelé Máchovi
nedosáhli úrovně a originality
Karel Sabina – povídka Oživené hroby – osudy politických vězňů
Josef Václav Frič – Písně z bašty
Paměti
Máj – Karel Hynek Mácha
druh: lyricko-epický
žánr: sbírka básní
směr: romantismus v české literatuře
čas a prostor: krajina hradu Bezděz, okolí Doks, rozlehlé rybníky, hory
1. a 2. Máj, o 7 let později
jazyk a styl: velké množství básnických vyjádření:
metafora – „jezero zvučelo tajný bol“
personifikace – „mech šeptal“
gradace – „temná noc, temnější nastává“
epiteton – „jezero hladké“
příměr – „planoucí tam, co slzy lásky“
metonymie – „ke kapli přišel sbor“
oxymoron – „mrtvé milenky cit“
aliterace – „řetězů řinčí hřmot“
kompozice: děj stoupá, vrcholí a opět klesá
intermezza děj zpomalují a vysvětlují
4 zpěvy a 2 mezizpěvy
příběh až na druhém místě, důležité jsou myšlenkové pochody
námět: tragický příběh dvou milenců Jarmily a Viléma
hlavní postavy:
Hynek: autor, básník, lyrický subjekt, ztotožnění
Vilém: v mládí vyhnán z domu, vůdce loupežníků (strašný lesa pán)
žárlivý, miluje Jarmilu a je odsouzen za vraždu jejího svůdce
bouří se proti společnosti, obviňuje ji, sám není vinen: „Či vinou kletbu nesu?“
Jarmila: skok do jezera → sebevražda
miluje Viléma, ale neunese vinu
Jarmila, Vilém, Hynek – v básni rozmístěni tak, aby se nepotkali
v jejich řeči vložené úvahy, pocity, prožitky (lyrika)
Mácha se v závěru stylizuje do postavy Hynka
1. zpěv
obraz Májové přírody, motiv lásky a nevěry, Jarmila marně čeká na Viléma – „On nejde! Již se nevrátí! – Svedenou žel tu uchvátí!“
poslíček špatných zpráv – Vilém má být popraven
dozvídáme se, že byl Vilém v mládí otcem vyhnán z domova, stal se loupežníkem → „Strašný lesů pán“
zabíjí svůdce Jarmily, ale netuší, že je to jeho otec → má být 2. Máje popraven