6. Kytice z pověstí národních - Karel Jaromír Erben

ZÁZNAM O KNIZE KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH (k maturitě)

• Jméno autora: Karel Jaromír Erben

• Název knihy: Kytice z pověstí národních

• Informace o autorovi:

• básník, historik, folklorista, jazykovědec

• sběratel ústní lidové slovesnosti

• působil v Českém muzeu

• narodil se 7. Listopadu 1811

• pocházel z chudé venkovské rodiny

• byl archív města Prahy (díky této práci se dostal k řadě materiálů, ze kterých čerpal)

• zemřel 21. listopadu 1870 na tuberkulózu

• výsledek sběratelské činnosti:

• PROSTONÁRODNÍ ČESKÉ PÍSNĚ A ŘÍKADLA

• STO PROSTONÁRODNÍCH POHÁDEK A POVĚSTÍ SLOVANSKÝCH V NÁŘEČÍCH PŮVODNÍCH

• ZLATOVLÁSKA

• TŘI ZLATÉ VLASY DĚDA VŠEVĚDA

• DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BYSTROZRAKY

• PTÁK OHNIVÁK

• LIŠKA RYŠKA

• Zařazení díla do kontextu autorovy tvorby: (1853), básnická sbírka

• Literární směr: Národní obrození (3. Etapa Národního obrození) – romantismus

• Literární druh: Lyricko-epický

• Literární žánr: Balada

• Literární forma: Poezie

• Kompozice:

• Zrcadlová kompozice sbírky (básně se shodují např. první s poslední, druhá s předposlední apod.)

• Dílo je psáno er formou

• Objevují se zde i dialogy

• Prostředí:

• Čas není určen

• Místo: jezero, chaloupka, les, skála, hřbitov

• Hlavní postavy a jejich charakteristika:

• Hlavní roli v Erbenových příbězích hrají ženy (Matky, dcery, panny)

• Vodník

• Umrlec

• Polednice (smyšlená postava, která si bere zlobivé děti)

• Stručný obsah díla:

• Dílo je rozděleno do 13 básní: (r. 1861 byla přidána 13. Báseň Lilie)

• Kytice – tato balada vypráví o mrtvé matce, která ztělesňuje matku vlast. Děti hledaly svou matku a našli kvítek, kterému začali říkat mateřídouška. Kvítek jim připomínal jejich matku. V druhé části básně se kvítek stává symbolem vlasti.

• Poklad – Je čas Velikonoc a matka jde se svým synem na Velký pátek do kostela. Kousek od kostela uvidí jakousi skálu a v jejím vchodě kámen, který byl dán stranou, a skála byla otevřena. Když se matka podívala dovnitř, viděla tam zlato, stříbro a mnoho dalších drahých kamenů. Položila synka na zem a chtěla si nabrat co nejvíce drahých kamenů, když přiběhne po několikáté pro další nálož kamení zjistí, že ve skále je jen kamení, mramorové dveře jsou pryč a synek taky. Neví co si počít a tak čeká rok na Velký pátek a synek tu zase je. Bere si svého syna a po zlatě se už ani nehlédne

• Svatební košile – tato balada vypráví o dívce, která čeká na svého milého který je na vojně. Jednoho dne ji zaklepe na okno její světničky, a přesvědčuje ji ať jde s ním do jeho panství. Ona sním, jde a běží spolu. Po cestě si všimne jejich náboženských věcí, které má u sebe a nutí ji, aby je odhodila, že je to zpomaluje. Ona ho uposlechne a všechny své věci odhazuje. Když jsou u jeho panství, dívka si uvědomí, že jeho panství je kostel na hřbitově a hřbitov jeho zahrada. Dívenka se zavře do kostela, kde je i mrtvý muž, kterého její milí budí a říká mu, ať mu ji vydá. Dívka se modlí k panence Marii, která ji vždy pomůže, modlí se v Boha. Najednou uslyší z venku kohoutí kokrhání a ticho její milý zmizel. Když výjde ven uvidí na hrobech samé bílé košile.

• Polednice – tato balada je o matce a malém dítěti. Matka vaří na poledne oběd pro svého muže, ale její synek stále brečí a nic ho neumlčí. Matka je zoufalá a zavolá na něj polednici. Polednice pomalu otevírá dveře matka je vyděšená a tiskne synka k sobě. Když přijde táta z roboty vidí, jak matka tiskne synka k sobě. Synek se udusí, ale matka přežije.

• Zlatý kolovrat – „Okolo lesa pole lan“ Král jede lesem a zabloudí, zaklepe na dveře jedné chaloupky, žádá trošku vody. Otevře mu krásná Dornička, do které se hned zamiluje a chce si ji vzít a udělat z ní královnu. Její nevlastní matce, která ji vychovává, se to nelíbí, chce za něj provdat svou vlastní dceru. Když mají přijít na zámek, macecha s dcerou ji vypíchnou obě oči, uříznou obě nohy a obě ruce. Vlastní dcera se vdá za krále, byli si tak podobné, že ji na první pohled ji nepoznal. Dorničku najde v lese tajemný muž (nějaký čaroděj podle mě) a jeho poskoka (malého chlapce) posílá na zámek, aby za kolovrátek a další věci např. zlatý kužel vyměnil Dorničiny části těla. Král se vrací z bitvy a svou milou žádá, aby mu zahrála na kolovrat, který vyzradí lest, kterou vymysleli. Král si to uvědomí a vydává se hledat svou Dorničku. Najde ji, protože ji dědeček vzkřísil živou vodou. Bere si ji za ženu, a stává se zní královna. Macecha a dcera, byli potrestány za to, co ji udělali.

• Štědrý den – Příběh dvou sester Marie a Hany, které nahlíží do své budoucnosti, a proto na Štědrý večer jdou k jezeru, kde vysekávají díru do ledu a shlíží svou budoucnost. Haně se zjeví mladý muž Václav, ale Marie spatří rakev a černý kříž. Haniny svatby se Marie již nedožije, protože se jí předpověď také vyplní.

• Holoubek - mladá žena, která zabije svého manžela a chystá novou svatbu, se chce provdat co nejrychleji. Myslí si, že mrtví nic neví, ale její oběť se vrací v podobě holoubka, který žalostně vrká nad hrobem jejího milého. Žena si uvědomuje svou velikou chybu, nevydrží to a utopí se.

• Záhořovo lože – vypráví o loupežníkovi, vrahovi Záhořovi, který zabíjí pocestné. Mladý hoch jde do pekla a po cestě potkává loupežníka Záhoře. Ten ho nezabije pod podmínkou, že mu popíše, jak to vypadá v pekle. Když se hoch vrací zpět, vypravuje Záhořovi, jaké tam pro něj mají připraveno mučící lože (Záhořovo lože). Záhoř se lekne a začíná se modlit a činit pokání. Nakonec je mu udělena milost a dostává se do nebe.

• Vodník – jako každý den chce jít dcera k jezeru prát prádlo. Matka ji prosí, aby k jezeru nechodila, že se ji zdál zlý sen. Dcera neuposlechne a jde k jezeru a lávka se s ní, prolomí. Stane se nevěstou vodníka, porodí mu syna, Dceři se začne po matce stýskat, prosí muže, aby ji pustil na jeden den za matkou. Jednou ji pustí pod podmínku, že se vrátí do určitého času. Dcera se vydává k matce. Když už je čas, návratu k vodníkovi matka ji nechce pustit. Vodník začne dceru volat, ať se vrátí, ale matka nechce dceru pustit zpět. Vodník zabije jejich syna a nechává ho ležet pod dveřmi jejich chaloupky.

• Vrba – vypráví o ženě, která je přes den živá a zdravá. V noci se, ale promění ve vrbu (mrtvá, bezmocná). Muž tomu nevěří, a tak vrbu pokácí a zabíjí, tak svou ženu.

• Lilie – předtím než umřela přála si být pochována někde na louce (u lesa) než na hřbitově. Po smrti na jejím hrobě vyrůstá bílá lilie. Když to její pán zjistí, nechá si lili vykopat a zasadit na svou zahradu, kde je chráněna zdí (protože nesmí být na světle). Panna v noci ožívá a časem mu porodí syna. Když pan musí odjet, poprosí jeho matku, ať se o lilii postará. Matka ji neměla ráda a nechává ji i s dítětem umřít tím, že zničí zeď, která ji chránila. Když se pán vrátí, začne matku proklínat

• Dceřina kletba -Matka zabila své dítě, a je smutná. Prokleje za to svou matku, že ji nechávala volnou ruku, a rozmazlila jí.

• Věštkyně – vypráví o věštkyni, která věští budoucnost o Přemyslu oráčovi, Libuši a mnoha dalších historických událostech českého národa