7. Kytice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kytice
Karel Jaromír Erben (1811–1870)
Téma: Balady mají vyhrocený děj, vyplývající z nějakého hrůzného činu, jehož se někdo dopustil.
Čas: Neurčitý – cyklický
Místo: často vesnice, chalupa, les, jezero, ...
Kompozice: 13 balad (původně 12), básně s tragickým koncem, většinou psány formou dialogů
Literární druh: lyrickoepická skladba
Literární žánr: balada – objevují se znaky pohádky
Vodník
Dcera i přes matčiny námitky jde prát šátky do rybníka, propadne se pod ní lávka a dostává se do vodníkova světa. Stává se nedobrovolně jeho ženou a má s ním i syna, její jediné potěšení. Nakonec ho přemluví, aby ji pustil naposledy se rozloučit s matkou. Dovolí jí to od klekání do klekání a nesmí nikoho objímat. Matka nechce dceru pustit, schovají se proto v komoře. Přichází vodních, chce večeři, rozestlat, pak nakrmit dítě. Matka dceru nepouští a říká mu, ať dítě přinese. To on udělá, ale utrhne mu hlavu.
Postavy: Matka
Dcera -> později vodníkova žena
Dítě
Vodník
Svatební košile
Osamělá dívka se modlí k panně Marii a myslí na svého milého, jenž už dávno odešel do války a pro něhož tkala košile. Tu se on objevuje za oknem a nabádá ji, ať s ním jde pryč. Dívka poslechne a letí s ním. Cestou odhazuje modlicí knížky, růženec a křížek po matce. U hřbitova pochopí, co se na ni chystá a lstí donutí upíra skočit přes zeď prvního. Sama se mezitím schová v márnici. Pak ona i upír přesvědčují umrlce, a nakonec kokrhá kohout a tím je zachráněna.
Postavy: Dívka
Mrtvý voják
Mrtvý v márnici
Polednice
Dítě zlobí, neposlouchá matku, která vaří otci oběd. Ta mu vyhrožuje a volá polednici, jež opravdu přichází. Matka dítě brání. Otec, jenž vzápětí přijde, je křísí, ale dítě je již po smrti.
Postavy: Matka
Polednice
Brečící dítě
Otec
Autor (zařazení): 3. etapa národního obrození: 30. - 50. léta 19. století;
literatura se sbližuje s životem a postupně v ní převládá romantismus
- dochází k rozkvětu poezie, venkovské prózy, satiry, publicistiky a divadla
Znaky:
velké společenské hnutí, které se týká všech
národně osvobozenecký boj od Habsburků
formování novodobého českého národa
počátky nového českého kulturního života
je označováno za vzkříšení nebo také probuzení českého národa obrozenci
Další autoři:
Josef Kajetán Tyl – Strakonický dudák, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Jiříkovo vidění
Božena Němcová – Babička, Divá Bára, Pan učitel
Karel Havlíček Borovský – Tyrolské elegie, Epigramy, Obrazy z Rus
Autor (charakteristika):
narodil se v Milíně (1811–1870)
narodil se nemocen, byl plachý a měl vadu řeči
vystudoval práva
odmítal Karla Hynka Máchu
porovnával život ve městě a na venkově (venkov měl raději)
na venkově se setkával s lidovou slovesností
vydal 1. soupis – PROSTONÁRODNÍ ČESKÉ PÍSNĚ A ŘÍKADLA
fascinovalo ho tajemno a magičnost v pohádkách