8. okruh LIDOVÁ SLOVESNOST
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
LIDOVÁ SLOVESNOST
-
18. – 19. století
-
tvorba, která vznikla mezi venkovským a částečně mezi městským obyvatelstvem, uchovává se po generace ústním podáním
Znaky:
anonymita: tvůrce byl blízkému okolí znám, ale jeho jméno se neuvádělo, a tak upadlo v zapomnění
kolektivnost: pro umělce není důležitá originalita, ale vžitý tvar
variabilita: při ústním podání částečná obměna
Žánry: pohádky, pověsti, přísloví, pranostiky, ukolébavky, říkadla…
FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ (1799 – 1852)
- novinář a redaktor Pražských novin a přílohy Česká včela, sběratel lidové slovesnosti, hlásal myšlenku slovanské vzájemnosti
1) sběratelská činnost – sbíral a vydával lidovou poezii všech slovanských národů v původním znění i v českém překladu. Slovanské národní písně, Mudrosloví národa slovanského v přísloví
2) ohlasová poezie – poezie, která napodobuje lidovou píseň, původně chtěl vytvořit ohlasy všech slovanských národů. Hlas písní ruských – ruské byliny, Bohatýr Muromec. Ohlas písní českých – ukazuje ráz českého lidového života, Toman a lesní panna.
KAREL JAROMÍR ERBEN (1811 – 1870)
Kytice z pověstí národních – hlavně epika, každá báseň řeší téma viny a trestu. Řeší se zde mezilidské vztahy a konflikty vznikají právě porušením těchto vztahů. Vinu má ten, kdo se jí dopustil, i když třeba nechtěně a nehledá se vina ve společnosti jako u Máchy. Hrdinové se nebouří a přijímají trest po provinění. Nad vším vládne osud. Objevují se tam lidové balady, pohádka, pověst a legenda
BOŽENA NĚMCOVÁ (1820 – 1862)
symbolem úsilí českého národa o vlastní literaturu a symbolem snahy o rovnoprávné postavení ženy ve společnosti, nejsilnější vliv na ni měla asi 4 roky babička Magdaléna Novotná, v 17. letech se na nátlak matky prodala za finančního úředníka Josefa Němce – byl to uvědomělý vlastenec, často se stěhoval, manželství ne úplně šťastné, odlišné povahy
významné pobyty:
Praha – tam poznala pražskou vlasteneckou společnost, spisovatele (Neruda, Hálek, Sabina)
Chodsko – bydlela ve Všerubech, poznávala život měšťanů i venkovského lidu českého i německého. Zajímala se o sociální otázky (národopisné práce)
Slovensko – podnikla 3 cesty, psala si s předními spisovateli a snaha o sblížení obou národů.
1848 aktivní účast v revolučním hnutí, pronásledována rakouskými úřady, J. Němec byl často vyšetřován a později zbaven služby
1861 se rozchází s manželem, odchází z Prahy do Litomyšle a píše pro nakladatele Augustu, vysílená umírá v Praze
Sběratelská činnost: nejde o zachycení původních pohádkových motivů, ale o vlastní převyprávění tak, aby zobrazila typické postavy českého lidu.
Národní báchorky a pověsti, Slovenské pohádky a pověsti