Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Alois Jirásek-Psohlavci

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (32.1 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Alois Jirásek: Psohlavci

1. Představení knihy:

  • Historický román podle skutečných událostí

  • Námět získal Alois Jirásek od svého přítele -lékaře Josefa Thomayera, rodáka z Trhanova

  • Příběh pojednává o chodské vzpouře na sklonku 17. století

2. Jazykové prostředky:

  • Autor užívá archaismy a v přímé řeči chodské nářečí (bulačinu)

3. Literární druh a forma:

  • Děj je psán chronologicky

  • Jedná se o epický příběh psaný er formou

4. Obsah knihy:

  • Chodové měli od dob krále Jana Lucemburského zvláštní poslání -hlídat západní hranici s Bavorskem. Odjakživa byli svobodnými a nemuseli pracovat na panském.

  • To se však obratem změnilo po bitvě na Bílé hoře r. 1620, tehdy Chodsko koupil rod Lammingerů za 56000 zlatých.

  • Tím byl ale osud chodského lidu zpečetěn.

  • Maximilián Lamminger přestal respektovat jejich posvátná privilegia a Chodům přikázal perpetium silentium = věčné mlčení a poslušnost.

  • Několik let bylo na Chodsku skutečně hrobové ticho - ticho před bouří, protože lidská trpělivost netrvá věčně, a tak se Chodové proti nespravedlnosti vzbouřili.

  • Náš příběh začíná na podzim, v listopadu. V Oujezdě na Kozinově statku vládne rodinná idyla. Hančí, Kozinova žena, má jako správná hospodyně doma čisto a útulno. Na peci leží obě jejich děti, malá Hanálka a šestiletý Pavlík. Jejich otec Jan si s nimi hraje. Za okny je nevlídno, ale v sedničce je příjemně teploučko. Rodinnou idylu přerušilo zaťukání na okenici. Na návštěvu, hyjtu, jak se na Chodsku říká, přišel Řehůřek Jiskra, dudák, taky z Oujezda, veselý chlapík, upřímný a pracovitý soused. Jen jedna věc ho trápila, že je pořád bezdětný, ačkoliv už je léta ženatý. Pánbůh jim ještě žádného potomka nenadělil, i když se se ženou Dorlou na děťátko tak těšili. I o tom se u Kozinů toho večera mluvilo. Hodinka návštěvy utekla velmi rychle a Řehůřek se musel rozloučit. Kozina si všiml, že naproti u matky ve vejminku se ještě svítilo. Všiml si, že v sedničce jsou dvě mužské postavy. Nevěděl, že je to jeho strýc Krištof Hrubý, rychtář z Draženova a oujezdský rychtář Jiří Syka. Kozina přemýšlel, kdo by to mohl být. Komu stálo za to se sem trmácet v takové nepohodě a nečase. U staré Kozinové se rozmlouvalo o majestátech. Krištof je přinesl své sestře, aby je u sebe ukryla, protože u něho byly pergameny v nebezpečí. Zajímala se o ně vrchnost. Stará Kozinová slíbila, že je pečlivě schová.

  • Ráno se synovi ale ani slůvkem nezmínila, kdo byl u ní večer na návštěvě. Nevěřila svému synovi a nemohla se smířit s tím, že se tak po svatbě změnil a že ve jménu své rodiny tak rychle sklonil před vrchností hlavu a chodil robotovat. Jana matčina nedůvěra a opatrnost trápila. Připadal si jako zbabělec. Vadilo mu, že matka na něho vrhá vyčítavé pohledy, jako kdyby to, že je vzorným manželem, otcem a hospodářem bylo v životě málo…Měl pocit, že i ostatní z vesnice na něho takto hledí. Postěžoval si Řehůřkovi, že si připadá jako baba zbabělá, když mu ani vlastní matka nedůvěřuje.

  • Situace se ale změnila ve chvíli, kdy se Kozina dozvěděl od starého Matěje Příbka, že mu chtějí porazit na pomezí starou košatou lípu. To se v něm zpěnila chodská nepokojná krev a vydal se hned lípu bránit.

  • Běžel, co mu síly stačily a skutečně na Houvězdu našel tři muže - trhanovského správce a dva nádeníky, kteří se pilou pokoušeli lípu porazit.

  • K lípě se už sbíhali lidé, aby na vlastní oči viděli to nové násilí panské zvůle.

Témata, do kterých materiál patří