Bylo nás pět – Karel Poláček
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
BYLO NÁS PĚT
část
● literární druh
Epika (dílo, které má děj a popisuje skutečnost)
● literární žánr
Humoristický román
● literární forma
Próza
● posouzení aktuálnosti díla
Dílo aktuální bohužel není, protože nastávající generace už po vesnicích běhat nebude. Nastávající generace už bude zastíněna moderními pokroky, tudíž přečtením knížky si krásně zavzpomínáte na dětství.
Kompozice
Chronologická, rozděleno na oddíly, částečně biografická
● určení místa a času textu
místo: malé město, autorův rodný Rychnov nad Kněžnou čas: autorovo dětství, tj. přelom 19. a 20. století
● pravděpodobný adresát
Dle mého názoru je to dílo určené pro všechny generace.
● zařazení knihy do kontextu celého autorova díla
Román, který vyšel až po jeho smrti.
určení smyslu díla
Spisovatel se snaží lidem ukázat dětskou nevinnost a představivost. Každý, kdo si přečte knihu, určitě zavzpomíná na staré časy z mládí.
Hlavní téma
zobrazení světa dětí v kontrastu se světem dospělých a zároveň je zobrazení idylického života před 2. sv válkou
Část
Vypravěč: ich forma, vypravečem je i hl. postava, personální vypravěč
Postavy:
Petr Bajza Hlavní hrdina a vypravěč, Veselý, rošťák, inteligentní, má velikou představivost
Tonda Bejval Péťův spolužák, „vynálezce“-hodně si o sobě myslí, lakomý
Čenda Jirsák Kamarád Péti, je nábožný
Eda Kemlink - velmi chytrý
Pepa Zilvar - Z chudobince, je starší než ostatní hoši, několikrát propadl, kouří, vede dospělé řeči, statečný,
tatínek Bajza -majitel obchodu se smíšeným zbožím, přísný, ale zároveň i laskavý, poněkud opatrný na peníze
maminka Bajzová - hodná, rozumná, často zmírňuje tatínkovu přísnost
Kristýna
Eva Svobodová - dcera cukráře, Petrova favoritka, nosí Péťovi z cukrářství dobroty
Mančinka -Mladší sestřička ( batole) Péti Bajzy
Láďa Bajza - Starší bratr Péti Bajzy, učí se na kupce v Mostě
pan Fajst - pomluvačný
● dominantní slohový postup
vyprávěcí
Vyprávěcí způsob
Ich forma, občasné monology i dialogy
Typy promluv
Přímá řeč i nepřímá řeč
Část
Spisovný jazyk se střídá s nespisovným a hovorovým
2. Literárněhistorický kontext
Autor:
Karel Polášek
● zařazení autora do uměleckého směru
demokratický proud
● určení století, v němž autor tvořil
1. pol 20 století
● určení dalších autorů stejného um. směru
Eduard Bass, Karel Čapek, Josef Čapek,
● názvy (případně obsahy) dalších autorových děl
Muži v ofsajdu, Hostinec u Kamenného stolu, Okresní město
Děj:
Hlavní postava Petr Bajza prožívá se svými kamarády příhody, které prožil autor ve svém dětství. Kamarádí spolu pět chlapců – Petr Bajza, syn obchodníka, Antonín Bejval – jeho otec má provoznictví, Éda Kemlink – syn úředníka, Čeněk Jirsák– jeho otec vyrábí čepice a Pepek Zilvar – syn obecního žebráka, který bydlí v chudobinci. V rodině Bajzových má hlavní slovo přísný a velmi šetrný tatínek, Péťova maminka je hodná a laskavá, starší bratr Ladislav si hraje na dospělého a důležitého, malou Mančinku musí Péťa často opatrovat. Služebná Kristýna je veselá, Péťa ji nazývá „Rampepurda“, protože pochází ze vsi Rampuše, a často jí provádívšelijaké zlomyslnosti. V první části knihy popisuje autor mnoho Bukovských dobrodružství. Jsou zde svérázné postavy města – pan Fajst, který chlapce věčně kárá a je přesvědčen o jejich špatném konci,zelinářka Kozí Kuncka, které se chlapci posmívají, Jakub od Bejvalů, který jezdí s koňmi, je nemluvný,ale chlapci ho mají rádi, rozmazlený továrnický synek Otakárek Soumarů, Eva Svobodová z cukrárny, kterou má Péťa rád a která mu nosí tajně dobroty. Bajzovi příbuzní Vařekovi jsou závistiví a lakotní lidé. V druhé části knihy nastupuje místo skutečných událostí Péťova fantazie. Chlapec prodělává spálu a jako vzpomínka na nevšední zážitek, který mu přinesla návštěva cirkusu, sní o tom, že má slona Jumba a se svými kamarády a spolužačkou Evou Svobodovou odjíždí do Indie, kde se má Zilvar z chudobince oženit se dcerou maharádži. Když se Péťa uzdravuje a probírá se z horečky, diví se, že jeho kamarádi nevědí nic o příhodách z Indie a pomalu se smiřuje s tím, že všechno prožil jen ve snu.